Oslavy thráckého, pak řeckého a nakonec i římského boha Dionýsa alias Bakcha (latinsky Bacchus) byly odjakživa podivné.

Na odlehlých místech Řecka tančívaly k poctě tohoto boha za zvuku bubnů a fléten ženy rozličného věku a společenského postavení, vdané i nevdané. Vyznačovaly se rozpuštěnými vlasy přizdobenými břečťanem a oděvem ze srnčích koží; v rukou mívaly thyrsos, hůlku ovinutou vinnou révou.

Venkovští Dionýsovi stoupenci obého pohlaví trhávali zaživa zvířata a pak jedli jejich syrové maso. Ztotožňovali se tak s bohem.