Politolog Kopeček: Kočička i mimozemšťané. Češi v eurovolbách opět ukazují, jak odtažitá pro ně EU je

6. květen 2024

Už za měsíc se uskuteční volby do Evropského parlamentu. Politickým debatám dominuje téma migrace a spor o nedávno schválenou azylovou reformu EU. Jak hodnotit dosavadní kampaň? V čem se volby do europarlamentu liší od voleb domácích? A proč jsou Češi a Češky vůči EU stále tak euroskeptičtí? Politolog Lubomír Kopeček ještě pohovoří o marketingových zápasech či o tom, jak se v čase vyvíjela a měnila rychlost informací.

„V Česku i všude jinde v Evropě jsou evropské volby brány jako volby méně důležité vůči prvořadým volbám evropským nebo prezidentským. Důvod je spojený se zájmem voličů, médií i politických stran. Účast se tradičně pohybuje kolem 28 %,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... politolog z brněnské Masarykovy univerzity a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů, nemocí a systémových rizik Lubomír Kopeček.

Kočička i mimozemšťané

Důvod, proč obyvatele Česka řešení evropských témat příliš nezajímá, je podle Kopečka dán tím, že značná část z nich nepovažuje EU za něco, čeho by byla pevnou součástí.

Čtěte také

„Příkladem za všechny je třeba postoj k euru. Přestože se Česko kdysi zavázalo, že společnou evropskou měnu přijme, moc lidí pro ni nehoří.“

Dobře je to podle Kopečka vidět i na tom, jaké strany kandidují ve volbách do Evropského parlamentu. „Značná část z nich je euroskepticky orientovaných, některé to dokonce pojaly recesisticky a daly si do názvu zdrobnělinu kočičky nebo slovo mimozemšťan. Evropské volby se tak stávají nejenom něčím velmi odtažitým, ale také prostředkem pro vyjádření protestů a recesi.“

Národ Švejků?

Důvodů, proč jsou Češi tak euroskeptičtí, je přitom podle Kopečka víc. „Silný euroskepticismus tu panoval už v době přístupového referenda a našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004. Tehdejší postoj ztělesněný tehdejším prezidentem Václavem Klausem se otiskl do přemýšlení Čechů velmi silně. To jest jistá skepse, jak nahlížet na evropský integrační projekt a co nám vlastně má přinést,“ připomíná Kopeček, podle něhož to ale samozřejmě má i vývoj v čase.

Čtěte také

„Byly momenty, kdy byl postoj Čechů k EU vstřícnější. Když byla naopak kolem let 2009 a 2010 eurozóna v krizi, zhoršovala se úměrně tomu i nálada Čechů. Dneska bych to označil za standardní průměr skepticismu. Není to vychýleno ani výrazně skeptičtěji, ani optimističtěji.“

Pro co ale tedy Češi hoří, když ne pro Evropskou unii, je podle politologa těžko zodpověditelná otázka. „Postoj Čechů k EU je opravdu specifický a trochu švejkovský. Hovoří o tom například i sociolog Ladislav Holý. Okolo nás běží dějiny, my je pozorujeme, ale rozhodně se jich nechceme příliš agilně účastnit. Samozřejmě je to jistá nadsázka. Když se dívám třeba na to, jakým způsobem se český stát angažuje v podpoře Ukrajiny, mám pocit, že do velkých dějin vstupujeme. Ale je samozřejmě otázka, jestli náš skeptický pohled na svět není vlastně tak trochu naše národní povaha.“

Spustit audio

Související