Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 21. října 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, naladili jste si rozhovor na aktuální témata v souvislostech, vítá vás u něj Zita Senková. Události kolem nás bude glosovat ekonomka Ilona Švihlíková, se kterou jsme ve spojení prostřednictvím Skypu, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, jak chce Česko snižovat celkové zadlužení a zda je méně bolestný krátkodobější takzvaný lockdown neboli vypnutí ekonomiky nebo dlouhodobější restrikce, nerušený poslech. Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, paní Švihlíková, jaký dopad to bude mít na veřejné finance i na další generace?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak je potřeba především říct, že sice ten schodek je oficiálně uveden jako 320 miliard a už samo v tom čísle je řada problémových bodů, ale přece jenom to téma, které ekonomy zajímá v několika posledních týdnech, to znamená osud takzvané superhrubé mzdy, tam není zanesen a stejně tak tam třeba nemáme ani dopady takzvaného stravenkového paušálu, takže to číslo je vrcholně nejasné a také proto už se vlastně hovoří, že i když bude třeba tento rozpočet přijat, takže vzápětí budou následovat další novely, což samozřejmě není úplně, úplně ideální situace, protože to vytváří dost chaos a není úplně běžné, aby se rozpočet měnil prostě kaskádou třeba různých poslaneckých návrhů, já musím říct, že v tom rozpočtu, který byl skutečně zpracovávám velmi odlišným způsobem než v těch minulých letech, mi vadí to, jakým způsobem ta vláda velmi významně a hlavně dlouhodobě podsekává tu stranu příjmů, já to upřímně řečeno dost dobře ani nechápu, rozuměla bych tomu, pokud by se ještě odehrály nějaké změny na straně příjmů a třeba by platily do konce tohoto roku ale zavedení prostě dlouhodobých prvků, které třeba ani nebyly řádně projednány, to znamená proletělo to skutečně třeba tím stavem legislativní nouze a teď se to má natrvalo usadit, prostě v našem daňovém systému, tak to musím říct, že mě opravdu hodně znepokojuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou případně ty další problémové body, jak jste nastínila v úvodu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak samozřejmě ten hlavní je ta otázka té superhrubé mzdy, kdy prostě její zrušení a pokud by to bylo těch 15 % s tou základní sazbou, skutečně znamená výpadek nějakých 90 miliard, a to je otázka dlouhodobá, což je skutečně jako podle mě obrovský, obrovský problém, tedy ta superhrubá mzda, ta je dobře, že se zruší, vláda to má správně ve svém programu prohlášení, ale není možné to prostě udělat s tímto rozmezím sazeb, protože se tady prostě vytváříme jako dlouhodobý deficit, o kterém navíc ani ministerstvo financí jako neví jako, jak ho případně pokrýt, máme tady ten stravenkový paušál to znamená nějaký kanál, kde zase firmy budou moci vytvářet daňovou optimalizaci a mě samozřejmě i jako mrzí takový věci, jako je ta zpětná, zpětná vratka daně, která je prostě zase do té naší daňové soustavy, vnáší prostě moment, kdy jako už tady nebude moc subjektů, kteří vlastně ty, ty daně budou, budou platit, celkově je to skutečně velmi neuspořádané, velmi, velmi nesystematické, vidím tam i problémy na té výdajové straně, asi se dá počítat s tím, že prostě příští rok vzroste nezaměstnanost, nutně budou větší tlaky na, na otázky podpory v nezaměstnanosti, ale i na aktivní politiku nezaměstnanosti a tyhle části mi připadají v tom rozpočtu jako velmi, velmi podhodnocené, takže tam skutečně jako vidím velké množství problémových bodů, chybí dopady na obce a kraje, protože spousta těch daní, jo kterých se prostě týkají ty daňové změny, tak samozřejmě mají, jsou prostě třeba sdílené daně jo, a a řada daní byla prostě zrušena podle mě naprosto nesmyslně, daň prostě z nabytí nemovitosti, to je výpadek 20 miliard, úplně naprosto zbytečně, to znamená já tam skutečně vidím jako velké množství problémů na té příjmové straně a do budoucna nám to teda zadělává na, na situaci permanentních dlouhodobých deficitů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Součástí rozpočtu na příští rok mělo být předložení koncepci konsolidace veřejných financí do roku 2027. Má vláda vizi, jak snížit to zadlužení, ten veřejný dluh přesahuje poprvé v historii 2 biliony korun?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Jak říkám, mně by nevadilo a nepovažovala jsem to za problém, že by prostě krátkodobě to zadlužení se zvýšilo, je to logická, prostě v době takovéto bezprecedentní krize ale připadá mi skutečně naprosto nesmyslné, si podřezávat pod sebou tu příjmovou větev dlouhodobě, já o konsolidační plánu nic nevím, ale obecně platí velmi jednoduchá poučka, buď prostě zvýšíte daně nebo respektive přeskládáte ten daňový mix, aby dával smysl, což v dnešní době není naše situace, anebo budete samozřejmě škrtat ve výdajích a tady přece jenom už máme velké zahraniční zkušenosti a já mám obavy, že se přenesou intenzivněji i k nám, to znamená, že ta řešení se budou hledat v tom zvýšit DPH, to je takové oblíbené, řešení, cestou nejjednodušší odporu, ale dopadne nejvíc na ty nejchudší anebo že se prostě budou škrtat výdaje a tam se vždycky objeví někdo, kdo bude mít tendenci prostě privatizovat veřejné služby, to znamená tohle jakoby to nastavení té situaci do budoucna je z tohoto hlediska podle mě velmi, velmi nebezpečné a vůbec se mi nelíbí ten způsob toho, toho projednávání, jo to znamená, že skutečně tam není, tam není prostě systémy, je to ad hoc šáhnu tady, pak si vzpomenu, že šáhnu sem, potom něco udělám se spotřební, se spotřební daní, ale když jsem se dívala i na ten makroekonomický rámec vlády, tam vůbec není směr, jo v situacích, jako je tato, je důležitá, aby vláda prostě udala jednoznačný směr, měla ho makroekonomický zdůvodněný a ono to spíš působí jakoby vláda řekla, ono se to nějak vyřeší samo a prostě mi to necháme, necháme to je ten a ono to samo nikam narazí do skály, ale takhle prostě se vláda notabene v krizi prostě chovat nemůže, tam je potřeba abych tak řekla pevně držet volant.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nemá vláda k dispozici jaksi právě názory expertů v různých těch poradních skupinách, jako je Národní rada vlády ekonomická Koronef a další?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, chápu na co narážíte, ale vládne vláda a samozřejmě je na ní, jakým způsobem využije, jestli vůbec využije a jestli se vůbec ptá na, na tyhle věci, ale /souzvuk zvuků/ ne, neptá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to, že se neptá /souzvuk zvuků/, k čemu tedy jsou všechny tyto?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Prostě poradní orgány jsou poradní orgány a jako a vláda nese politickou odpovědnost za to, jakým způsobem je využívá nebo neužívá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vláda investuje méně, než zamýšlela na jaře, máte pro to vysvětlení?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já tam právě vidím ty problémy celkové prostě v tom, v tom, v tom makrorámci, který počítá s jiným kanálem přizpůsobení ekonomiky, než by tam ty investice nebyly, ty tam samozřejmě jsou, vždycky záleží na tom, jak jsou připravené, co si budeme povídat, to je chronický problém, u nás v České republice prostě dostatečná připravenost investic, především z toho řekněme byrokratického, administrativního hlediska, ale já tam prostě vidím jednu tendenci nebezpečnou a mně přijde, že ta vláda vlastně v tom návrhu rozpočtu a v tom makrorámci tak nějak maže 3 roky toho, co dělala, jednak teda EET, které posunuje jeho platnost, což je de facto, že ho zruší, to jako nejí nic jiného, protože rok 2002 to je tak daleký horizont, že vlastně si to můžeme škrtnout, ale vidím tam i ten, i ten problém s tím, že vlastně vláda přiznává tam pokles, pokles mezd, nominál, reál a co mě jako makroekonoma znepokojuje nejvíc, že se vlastně naruší ta velmi dobrá, velmi dobrá konvergenční linie a zcela jaksi běžně se tam prostě hovoří o tom, že poklesnou znova náhrady zaměstnancům, což je klíčový ukazatel makroekonomický, to znamená, když se vyrobí, jo tak ta hodnota v ekonomice, jak se vlastně rozděluje mezi, mezi, řekněme, hrubě zisk a mzdy, velmi hrubě a my potřebujeme samozřejmě, aby ten podíl mezd rostl, to je jeden z těch znaků toho dohánění, jaksi tady o něm mluvíme už 30 let vůči, vůči vyspělejším zemím a tady ta vláda jaksi jednoznačně počítá s tím, že ty náhrady budou klesat, a to, a to dlouhodobě, to znamená vlastně se vrací, jakoby otočila tím kolem času zpět a vrací se prostě nějaké 4 roky, 4 roky zpátky, což já považuju za opravdu, je to škoda, ta vláda si tím maže všechno to dobré, co udělala a zároveň tím nastavuje zase trend, který je strašně těžký opravit jo, to jako spousta věcí se dá v ekonomice opravit poměrně jako i rychle, ale tohle zrovna ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsme ve spojení s ekonomkou Ilona Švihlíková, Česko má největší poměr nakažených z celé Evropské unie, včera přibylo téměř 12 000 nakažených, ministr zdravotnictví Roman Prymula už večer naznačil, že může sáhnout k dalším opatřením, v těchto chvílích vláda jedná, jak už tady zaznělo, schválila včera nejenom odsunutí EET, ale i kompenzační bonus pro podnikatele, prodloužení programu Covid 3, jak se paní Švihlíková, díváte vůbec na ty programy, které vám dávají smysl, koho podporovat, komu přispívat a jak dlouho, za jakých podmínek?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
To je, to je zásadní otázka, já bych možná začala od první věci a pak se dostala k těm, k těm programům, a to úplně prvním totiž co tady jako trošku je špatně interpretováno, bohužel někdy i některými členy vlády je, že existuje jako já nějaký /nesrozumitelné/ prostě nějaká vazba nepřímá mezi zdravotnictvím, mezi tím zdravotním stavem a mezi ekonomikou, jo jako by to byl nějaký jako výměnný vztah ve smyslu, no tak budeme mít prostě x tisíc mrtvých, ale ekonomika pojede, je v tom jako nějaká takováhle zvláštní výměna a tímhle tím operují a napáchalo to teda jako velkou škodou a vidíme teď ty výsledky, tak tomu není a nikdy tomu tak nebylo, nikdy to nebyl /nesrozumitelné/, když řekněme, tak dobře, umře 10 tisíc lidí, ale ekonomika pošlape, to je nesmysl, to je nesmysl a nikdy to tak nebylo. A fungující ekonomika znamená dobrou epidemiologickou situaci a obráceně, dobrá situace může jedině podporovat prostě ekonomiku, která víceméně funguje jo, tady se zapomíná na to, že to není jako vláda, která automaticky zavírá nějaké provozy jako proto, že je zlá nebo něco takového, ale do značné míry platí, že pokud ta situace se vymkne kontrole, což je bohužel naše situace nyní, tak ona ta ekonomika se především v té části služeb z velké části takříkajíc prostě zavře sama, lidé změní své spotřební chování, prostě reagují na tu informaci, kterou mají velmi racionálně, změní své spotřební chování a prostě nepůjdou do toho kadeřnictví, nepůjdou do té restaurace, radši si koupí prostě nějakou krabičku v supermarketu a tak dále, na tohle se prostě zapomíná, tady jakoby není nějaký pořád trade off, o kterém se mluví, nechceme zavírat ekonomiku, nechceme zavírat ekonomiku, naopak prostě platí, čím jednodušší pravidla, která budou dodržována a vymáháno jejich dodržování, tím lépe se té ekonomice může, může vést, dokud se nedostanete do situace, jaké jsme my, kde potom prostě jako už, už nemůže dělat nějaká polovičatá opatření a pořád doufat, že, že budou mít /nesrozumitelné/, protože ono už stejně teď to spotřební chování lidí prostě už je v běhu a už na to prostě reagují. A teď k té, k té vaší otázce, tohle je něco, co řeší samozřejmě všechny země, a to především ty, které jsou v těžké situaci, protože kdyby to byla jenom taková ta jarní vlna, tak bylo velmi logické, že řada vlád přistoupila k opatřením, podpory ekonomiky, právě třeba úvěry pro podnikatele anebo i nějaké přímé bonusy třeba pro živnostníky a samozřejmě ty různé podpory pro udržení pracovních míst, podle toho německého vzoru. S tím, jak se ta situace prodlužuje, sice ne tak katastrofální jako u nás, ale i samozřejmě v řadě jiných zemí jsou vážné, vážné problémy, tak se nutně dostává do hry otázka, jak dlouho tohle můžete dělat a notabene za situace, kdy je vysoce pravděpodobné, že ta epidemie vám změní právě některé vzorce spotřebního chování a změní vám nutně i tu strukturu té ekonomiky /souzvuk zvuků/ přesně především, ale ona bude dlouhodobá, jo víte, já mám pocit, že tady pořád jako spousta lidí i politiků žije v tom, že jako to překonáme a vrátíme se do 10. února, ne nevrátíme a nejspíše nikdy, to znamená v oblasti typicky prostě cestovního ruchu, tam prostě dojde k hlubokým změnám a v těch několika následujících letech a možná na dlouho prostě bude v oblibě domácí cestovní ruch a není to nic špatného, to skrývá spoustu zajímavých možností pro Českou republiku, ale prostě ta představa, že můžeme donekonečna jako dotovat pražské restaurace, které byly zvyklé na příliv zahraničních turistů z obědové menu za 2100, no to prostě nemůžeme, to nemůže žádná země na světě jo, to znamená vláda teďko může samozřejmě přijímat jako hromady podpůrných opatření, ale jako ta představa, že budu jako ještě dalších 5 let dotovat zájezdové autobusy a bary a restaurace, já nevím, co všechno, to prostě nejde, to je naprosto ekonomicky nemožné, ale bohužel tím, že máme před volbama, tedy ty hlavní volby jsou příští rok, tak se obávám, že jako nebude moc velká jako chuť na rovinu říct, toto prostě nejde, ta ekonomika se musí nechat restrukturalizovat, bude to bolestivý proces, ale takto prostě v té tržní ekonomice chodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze říct, paní Švihlíková, že vlastně situace, kterou prožíváme už skoro celý rok, jenom urychlí ty změny, ke kterým už dávno mohlo dojít nebo mělo dojít?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si myslím, že urychluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo některé v některých sektorech?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, ano bezesporu urychluje takové ty strategické úvahy o tom, jestli je opravdu dobré mít tak dlouhé výrobní řetězce, to asi má své nákladové přínosy, ale má to i své velké nevýhody a velká rizika, to je patrné a vidíme to i u řady vlád, které řekněme uvažují strategičtěji, otázka, jestli jim to vydrží samozřejmě, ale řekněme, že více mají zájem na tom, aby právě ty výrobní řetězce u některých klíčových výrob, což může být třeba farmacie, byly kratší nebo byli přímo pod jejich, pod jejich kontrolou a podobně, to znamená to, tenhle proces bezesporu probíhat bude a pak je tady ten jeden zásadní trend, a to je využívání moderní technologie, kterou koneckonců používáme i teď, když, když spolu tak hovoříme a není samozřejmě jenom Skype, máme spoustu dalších, spoustu dalších programů, to znamená dopady na vůbec trh nemovitostí, že jo ta neustálá výstavba prostě nových kanceláří, dopady i na třeba kongresový prostě konferenční cestovní ruch jo, tohle všechno prostě se změní, protože najednou zjišťujeme, ano, jde to i jinak, osobní kontakt je bezesporu nenahraditelný, ale jsou tu i jiné možnosti, podstatně levnější, které prostě můžeme využívat, tady prostě dojde ke změně těch vzorců a nemá žádný smysl se tomu bránit, jo já si naopak prostě myslím, že tyhle ty změny je potřeba přijmout, čím dřív to uděláme, tím to vlastně pro tu ekonomiku bude paradoxně lepší a bude prostě schopná se restrukturalizovat, prostě způsobem, který ano bude odpovídat prostě v době po pandemii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde podle vašeho názoru nebo informací to řeší tuto situaci z toho ekonomického hlediska, hlediska strategičtěji?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Víte, já si myslím, že skoro ve všech těch západních zemích prozatím převládá, neumím jestli mám říct chaos, ale řekněme spíše tendence se vypořádávat s tím, s tím zdravotním a tu situaci ekonomickou řešit ne úplně, ne úplně systematicky a koneckonců i v tom Německu, které je u nás často tak jako obdivováno, tak i ten, i tam prostě ten systém toho kurzarbeit nebo řekneme částečné zaměstnanosti, abychom nepoužívali ten německý výraz, tak i tam ho prodloužili, protože tam taky příští rok mají volby a já si myslím, že to prostě není dobře, že je lepší prostě tu ekonomiku nechat to projít, samozřejmě za velmi robustní sociální sítě, ale nechat tu změnu, nechat tu změnu projít jo, to znamená já si myslím, že v tomhle ohledu, když se podíváme na některé jako náznaky z těch zemí asijských, které to zvládly teda podstatně, ale podstatně lépe, já bych řekla nesrovnatelně dokonce, tak jsou bezesporu v tomhle ohledu inspirativnější a myslím, že ty západní země teprve tu cestu hledat, hledat budou, ale minimálně jakoby naše vláda se mohla poučit aspoň z toho, že ty změny, když už dělali prostě na té straně příjmové, tak mají většinou dočasný charakter, nikoliv trvalý a už vůbec prostě ne a to mi opravdu vadí, když se trvalé zásadní změny ve státním rozpočtu, ve veřejných financích jako takových projednávají prostě ve zrychleném legislativním řízení, ve stavu vlastně legislativní nouze, nedělá se k tomu pořádná prostě rozprava, dopady a prostě to prosviští, to považuju skutečně za fatální, fatální věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím dál více politiků i ekonomů si klade otázku, zda je z hlediska ekonomiky výhodnější krátkodobější lockdowne neboli uzavření, vypnutí ekonomiky nebo dlouhodobější restrikce, jak to vidí ekonomka Ilona Švihlíková, se kterou jsme ve spojení prostřednictvím Skypu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak já už jsem se vlastně snažila trošku, trošku odpovědět, ono je to takové, takové manévrování, je to trošku tanec mezi vejci, víte jak už jsem řekla, není to žádný trade off, ne já musím udržet prostě zdravotní situaci pod kontrolou a potom ekonomika může fungovat, jo ta představa, že jako to nechám být a dojde tady k nějakému promořování, tak to je samozřejmě cesta nejenom k desetitisíců mrtvých, ale je to i cesta k naprostému kolapsu i kritické infrastruktury, to myslím, že jako už je patrné, i když na druhou stranu, když jsem viděla, co se děje na Staromáku, tak mám pocit, že to není pro řady lidí ještě pořád, ještě pořád patrné, to znamená je tam potřeba najít tenhle ten, tenhle ten balanc a ten balanc je poměrně jasný v tom, že je potřeba stanovit opatření jednoduchá, a tak aby se především u nás nedalo švejkovat a jak už jsem řekla, potřeba je vymáhat, důsledně, důsledně hlídat a ten hlavní, jeden z těch hlavních problémů u nás podle mě bylo, že jsme se prostě v létě jako tvářili, že jako jsme slavně zvítězili nad koronavirem a všechno je v pořádku a můžeme se prostě vrátit k úplně normálnímu životu za situace, kdy prostě ta pandemie nikam nezmizela, ona neodletěla nikam prostě na Mars pořád, prostě zůstala a samozřejmě ve chvíli, kdy je uvolněné cestování, tak je to prostě otázka jenom několika dnů nebo týdnů, než i kdybyste jaksi zvítězili na té domácí půdě, když se vám to ekonomiky nebo do té společnosti vrátí, což se ukázalo být náš případ podle těch analýz, co jsem se dívala, tak to skutečně se nám to zase vrátilo přes ty dovolenkáře, tak museli jezdit lyžovat, tak pak zas museli jezdit do Chorvatska a zároveň prostě podcenění exponenciální funkce a musím říct, že mě svým způsobem fascinuje, jak lidé, i kteří mají jako vysokou školu s nějakým matematickým zaměřením, jako nejsou schopni pochopit, jak funguje exponenciála, já mám skoro pocit, že my na to asi psychologicky jako lidé nějak nejsme stavěni, že si pořád myslíme a tady se trošku přidá a tady trošku ubere, ale takhle exponenciála bohužel nefunguje jo, to je, to je skutečně jako úplně, úplně jiný typ úvahy, která asi nám není vlastní, ale teď teda to bohužel působí k naší velké škodě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jste se zmínila o příkladu některých asijských zemí, mohly by být asi tím nejlepším příkladem toho úspěšně zvoleného vypnutí i Číňané, protože ti se uzavřeli nebo ekonomiku začátkem roku, pokud virus nedostali pod kontrolu, dnes jsou podle všeho jedinou světovou velmocí bez ekonomické recese, navíc Čína se chlubí, že se její ekonomika zotavuje z koronaviru.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, ano, je to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čemu za to vděčí tedy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak mohla bych říct, že v Číně asi nejsou lidé, kteří si myslí, že nám vládne Bill Gates s mimozemskými ještěry a chtějí nás všechni očipovat, tak tohle zřejmě se v Číně nevyskytuje, ale tam jde o to, že ta opatření jsou skutečně velmi rázná a jsou prostě dodržována, to je, to je a je tam samozřejmě velká důvěra, důvěra v tu vládu, Čína samozřejmě si počíná velmi rázně, já jsem si tady našla, že v jednom, v jednom čínském městě Čching Tao, snad, snad to čtu správně, se objevilo 12 případů nakažených a vláda následně nechala testovat 10 000 000 lidí, jo to je prostě jako úplně jiný přístup, ale je pravda, že Čína bude světlým bodem ve světové ekonomice, protože v tomto roce je, bude nejspíš v těch kladných číslech, na rozdíl prostě od Japonska, od Spojených států, od Německa a dalších zemí, které jinde také mohly přispívat samozřejmě k tomu světovému růstu a to co je obzvláště pozitivní u té Číny je, že se vlastně obnovuje i ta, ta spotřeba, to znamená vidíme to třeba i na růstu, růstu maloobchodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak pokud už mají ten virus pod kontrolou, což neplatí ale v Evropě.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já bych řekla, že ono není nikdy pod kontrolou, dokud prostě není, není vakcína a dokud prostě není, není vakcína rozšířena na větší část obyvatelstva, ale je tam prostě vědomí toho, že to je velké nebezpečí a že jakmile je potřeba, tak prostě okamžitě nastoupí masivní testování a další a další cílená opatření, jo to znamená já si myslím, že je tam respekt před tímhle tím asi i proto, že ta oblast Asie nejenom Číny si prostě prošla některými dalšími prostě problémovými onemocněními a je tam prostě respekt před tím a mnohem větší míra té disciplíny, no to si myslím, že je jediný z těch klíčových faktorů a jinak já si myslím, že o ní právě neuvažujou, že jakoby, že jakoby slavně zvítězili, že pořád ví ano, ta možnost tady je a je pořád potřeba prostě udržovat základní opatření, jako je prostě nošení roušek, která je v té asijské oblasti jako naprosto běžná věc a nikdo to nebere, jako že to někdo, že to omezuje osobní svobody, je to spíš vyjádření odpovědnosti, vyjádříte tím odpovědnost za sebe a za své bližní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je česká ekonomika stále závislá na těch vládních stimulačních opatřeních?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Kupodivu příliš ne, Čína překvapila i tím, že jsem nevrhla do nějakých masivních opatření, touhle cestou šly Spojené státy velmi, velmi silně, tak se to projevilo na jejich deficitu, Čína si tady počínala poměrně dosti obezřetně a ono přece jenom taky si je vědoma, že ten čínský dluh se v posledních letech zvyšoval, i když pravda jako Čína je jaksi ekonomika jiného rozměru, takže se to nedá úplně porovnávat s tím, co se třeba děje u nás, ale skutečně se spíše prostě soustředila právě na to, aby šla tou rovnicí, zdravotní situace plně pod kontrolou a potom ta ekonomika prostě naběhne sama jo to, je to jiný typ úvahy, než který se objevuje, objevuje u nás, není to ten trade off, prostě ta výměna něco za něco, ale naopak obojí, to znamená zdravotní situaci pod kontrolou, pravidla, která jsou jednoznačně dodržována a s tím souvisí, že lidem se obnovuje důvěra, že se nebojí chodit do obchodů, že se nebojí utrácet, protože prostě vidí, že to vláda má v ruce a tím pádem je možné obnovit důvěru v té ekonomice, to je jedna z klíčových kategorií a postupně se vracet k tomu prostě běžnému ekonomickému ale i společenskému životu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pandemie zvýraznila, jak už tady zaznělo i tu velkou propojenost světové ekonomiky, závislost na těch dodavatelských řetězcích, jak tady lze nějak predikovat budoucnost nebo tu blízkou alespoň?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si myslím, že určitě se objeví tlak a ono to bylo předtím, to bylo hlavně ze strany amerického prezidenta, aby ty výrobní řetězce se zkracovaly a že země, které jsou vyspělejší a které mají přece jenom pod kontrolou třeba ty mateřské firmy, že budou chtít, aby měly větší vliv na ten řetězec především jejich vlády, a aby si lépe definovali strategické sektory, které budou chtít mít pod kontrolou, vidíme tuhle tendenci velice silně ve Francii, která ovšem teda řeší právě to, že nemá tu zdravotní situaci pod kontrolou, ale ráda by měla pod kontrolou ty ekonomické, ty dodavatelské, dodavatelské řetězce, tohle si myslím, že bude tendence poměrně jasná a nemyslím si upřímně řečeno, že to je nutně posun, posun k horšímu, mám spíš pocit, že to je i realistické vyjádření toho, že prostě existuje nějaká vazba toho místa na ta pracovní místa a celkově bych to spíš brala pozitivně, ale je jasné, že to bude probíhat v nějakých etapách, protože koneckonců ty dodavatelské řetězce se formovaly v posledních 30 letech, to se nezmění ze dne na den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled ekonomky Ilony Švihlíkové, děkuji vám za to, mějte se hezky, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Na slyšenou a buďte zdrávi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nápodobně. Mým zítřejším hostem v Jak to vidí bude bezpečnostní poradce Andor Šándor. Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.