Přepis: Jak to vidí Jan Daňhelka – 22. září 2020

Vladimír KROC, moderátor 
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ředitel Českého hydrometeorologického ústavu pro hydrologii Jan Daňhelka, dobrý den.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor 
Medikán ve Středomoří, konec sucha v Čechách, astronomický podzim, nová rizika v době covidové a tání ledu a sněhu v Antarktidě, to jsou témata příští necelé půlhodiny, příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Pane doktore, co je to medikám?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Medikán je událost ve Středozemním moři, která na satelitních snímcích připomíná hurikán, je to v podstatě tlaková níže, která vypadá jako takový zmenšený hurikán nasazený do toho Středomoří, on by se tam ten normální hurikán svými rozměry dost dobře nevešel, takže vypadá to jako hurikán, nicméně ten mechanismu vzniku je něco jiného, je, je trošku odlišný, zatímco u hurikánů vlastně vzniká, ta, to roztočení toho, toho oka hurikánu, je dáno především teplotou moře, nad kterou hurikán vzniká, tak v případě toho medikánu je ta geneze trošku složitější s tím, že tam musí docházet vlastně k nějakým, řekněme synoptickým jevům, to znamená, musí tam být nějaká třeba výšková tlaková níže, příliv chladného vzduchu, ale vlastně ten výsledek pro nás může vypadat velice podobně a přináší velmi významné hlavně přívalové srážky, to je asi jeho největší nebezpečí, právě nejčastěji do té západní části Středozemního moře a postihuje Francii, Itálii, Řecko.

Vladimír KROC, moderátor 
Čili není to totéž co hurikán nebo tajfun a jenom, protože to je ve Středomoří nebo Černomoří, tak se mu říká jinak, je to, je to složitější?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Je to, je to složitější, je to v té, opravdu ten vznik je trošku jiný, nicméně pokud jste vlastně někde na pobřeží, tak ty dopady a důsledky a projevy mohou být velice podobné. Ono se uvádí, že ten medikán může teoreticky dosáhnout až opravdu té síly toho nejnižšího hurikánů, jinak je spíš srovnatelný s těmi účinky, s těmi tropickým depresi, což je takový předstupeň hurikánu.

Vladimír KROC, moderátor 
Není to tedy úplně výjimečný, ojedinělý jev?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Není to výjimečný ojedinělý jev, ono to vypadá, že se s ním, že se vlastně vyvine nějaká takováhle situace, typicky jednou, dvakrát do roka, my o něm samozřejmě ale dobře víme až o té doby, kdy máme satelitní pozorování, předtím se vyskytovaly pravděpodobně také, ale neviděli jsme tu strukturu toho točícího se kruhu, takže ten medikán je opravdu záležitost, o které se mluví spíš od šedesátých, sedmdesátých let.

Vladimír KROC, moderátor 
Ten letošní je tedy zvláštní tím, že přišel dříve, než bývá obvykle?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Ne úplně, ona ta hlavní sezóna medikánů začíná v září, v tom vrcholném létě jsou většinou, většinou řídké, ale v podstatě od září až do ledna, to je to období, kdy opravdu se může vyskytovat a kdy obecně i ty srážky, celkově ten režim srážkový v tom Středomoří je vlastně největší, tam těch katastrof spojených s počasím pak bývá více.

Vladimír KROC, moderátor 
Aktuálně se Mexickým zálivem žene letošní už třetí hurikán beta, znamená to, že se i tady pravidelnosti mění, příroda přitvrzuje?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Tak ta beta je třetí hurikán, který vlastně vpadl na území Spojených států, to je takové jedno měřítko, jinak těch ale hurikánů, respektive tropických bouří letos už jsme napočítali v tom atlantickém prostoru celkem 23 a celkově to vypadá, že tato sezóna bude vlastně druhá nejintenzivnější z hlediska hurikánů po roce 2005, kdy mimo jiné teda se vyskytla Katrina, ale kromě ní ještě další tři extrémně silné hurikány, které v tom Golfském zálivu nebo v Mexickém zálivu a v Atlantiku se vlastně rozbouřily, takže to vypadá, že to bude druhá nejsilnější sezóna, jak to tak, ona vlastně byla i předpokládaná, že bude, že bude nadprůměrná, postupně ty předpovědi zesilovaly, protože ta situace, to co vlastně umožňuje predikovat, jak významná ta sezóna bude, tak jsou hlavní dva takové parametry, teplota vody v tom, v té oblasti vlastně severního Atlantiku a jednak potom to, zda je vyvinuté El Niňo nebo nebo ne, ten jev El Niňo, který je v Pacifiku, tak se ukazuje, že právě na hurikány v Atlantickém oceánu vlastně, řekněme, přes Ameriku má velmi významný vliv a pokud je El Niňo, tak ta hurikánová sezóna bývá slabší, pokud jsou ty podmínky neutrální nebo dokonce je ten opačný mód toho jevu, kterému se říká Le Niňo, tak těch hurikánů bývá víc, takže už od začátku se předpokládalo, že ta sezóna bude vlastně silnější, vypadá to v tudle chvíli, že by vlastně měla dosáhnout zhruba dvojnásobku těch parametrů, které se sledují toho, co je normální, to znamená, typicky se vyskytne zhruba 12 tropických bouří a teď se předpokládá, že by mohlo být těch 24 možná i víc, mimochodem v tom roce 2005 jich potom celkové napočítali 28 a je potřeba říct, že hurikánová sezóna zatím zdaleka nekončí, on vlastně v září bývají vrchol, ale v říjnu hurikány jsou ještě běžnou událostí.

Vladimír KROC, moderátor 
S jakým předstihem se dá vytvoření konkrétní tropické cyklony předpovědět a do jaké míry se dá potom předvídat její vývoj?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Tak tam se dá vlastně jít opravdu na několik dní dopředu, oni kolegové ze specializovaného centra hurikánového centra v, na Floridě vlastně monitorují vývoj těch depresí, to znamená tlakových níží, které ještě předtím, než se stanou hurikánem, jsou schopni oklasifikovat, jak moc vlastně mají potenciál k tomu, aby se opravdu roztočily do formy toho, té tropické níže, tropické bouře nebo hurikánů jako tří takových stupňů intenzity toho celkového vývoje. A ty predikce zhruba na 5 dnů jsou vlastně velice relevantní ve smyslu toho, kam se ten hurikán bude, bude pohybovat, není to samozřejmě možné říct, které přesně to pobřežní městečko v Texasu nebo v Louisianě zasáhne, ale s určitou pravděpodobností se dělají takové mapy, vlastně ukazující, kde je velmi pravděpodobné, méně pravděpodobné a možné, že ty důsledky vlastně se pocítí.

Vladimír KROC, moderátor 
Může se zdát, že nemáme důvod starat se o hurikán kdesi v Mexickém zálivu, ale ono to výrazně ovlivňuje třeba cenu ropy, která jenom kvůli uzavíráným těžebním kapacitám jde nahoru.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Je to jeden samozřejmě z těch dopadů a ono obecně platí, že vlastně my si možná neuvědomuje dostatečně důsledně, jak vlastně ten svět je dneska propojený a jak objekt zboží a všeho může vlastně zaha katastrofa na druhém konci světa může ovlivnit nás. Příkladem mohou být i vlastně před několika lety povodně v Thajsku, které vyřadily v podstatě velkou část počítačového průmyslu, takže najednou čipy vlastně nebyly k dostání, staly se nedostatkovým zbožím a ta cena výrazně vzrostla, a to vlastně může platit pro další komodity.

Vladimír KROC, moderátor 
V pořadu Jak to vidí si povídáme s hydrologem Janem Daňhelkou. Hodně jsme se v minulosti zabývali suchem, teď se o něm prakticky nemluví, znamená to, že situace už je klidná, podzemní vody je dost?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Sucho se znám opravdu podařilo nebo nám podařilo, příroda nám ho, nám ho ukončila, ona se moc neptala a díky tomu, těm srážkám, hlavně které tedy byly v květnu a potom především v červnu, tak došlo k tomu, že se nám nasytila půda a dostala voda do toků a dostala se i do podzemních vod, ale tady je taková drobná výjimka, ty hluboké podzemní vody, které jsou opravdu, řekněme třeba dnes několik více desítek nebo stovky metrů hluboko, oni nejsou všude, ale v těch největších zásobárnách podzemní vody, které máme, to znamená třeba Česká křídová tabule, kde jsou uzavřeny od toho, od toho povrchu jsou odizolovány, tak tam to sucho dál trvá, ale ono to není nic překvapivého, protože tam ten vývoj vždycky bývá vlastně víceletý, tam nedochází k tomu, že by kolísaly v takovém tom rytmu léto, zima, ale trvá třeba několik let, než se, než se obrátí nějaký trend, takže tam sucho zatím přetrvává, neskončilo úplně, ale pocitově v tom co vnímáme a vidíme na povrchu, tak tam opravdu zapršelo dost.

Vladimír KROC, moderátor 
No a jak se díváte očima hydrologa na poměrně teplém a zatím málo deštivé období posledních týdnů, může to mít vliv na úroveň těch spodních vod?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Tak určitě to vždycky má, na druhou stranu už jsme vlastně v situaci, kdy ta vegetace tolik té vody neodčerpává, takže ten dopad vlastně na ty podzemní vody už není takový, nicméně pravda je to, že typicky ty podzemní vody ten, to minimum mívají v září až, až v říjnu právě až po tom, co definitivně odezní ta, ta teplá sezóna a začnou takové ty podzimní plískanice, to teprve se začínají doplňovat.

Vladimír KROC, moderátor 
Apropo, zatímco astronomický podzim nastává dnes v 15:30, vy už jako meteorologové podzim od konce srpna, má to nějaký důvod?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
No, tak líp se s tím pracuje je, je potřeba říct, že typicky ve vědeckých publikacích daleko líp se vydefinuje to období, kdy řeknete v angličtině je to JJA, to znamená JJA, jun juli, august, takže vlastně letní období a krásně se s tím pracuje, na druhou stranu ono to asi vzniklo ve chvíli, kdy opravdu to pozorování té přírody bylo takové, že viděli to léto, myslím si, že přirozeně, lidé za léto považují opravdu ty měsíce, tak jak jsou meteorologicky nastaveny a astronomie to je potom něco jiného.

Vladimír KROC, moderátor 
Kam až dohlédnete, na jak dlouho dopředu dokážete spolehlivě předpovědět počasí?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
No, někdy na den, někdy i na pět, ono záleží hodně i na té, na té situaci, v okamžiku, kdy se nic nemění a je to taková klidná, krásná situace, třeba v létě ty, ty vlny veder, to, to se vlastně krásně předpovídá, protože to je stabilní, nic se tam nemění. Tam se člověk moc splést nemůže a naopak pak, když se dostaneme do toho období, kdy je hodně změn, hodně sem přichází třeba jednotlivé fronty, tak samozřejmě to předpovídat je obtížnější a potom je třeba říct, že také záleží, co považujete za to. Spolehlivé určení nebo na jaké prvky se koukáme, ono říct přesně kolik, v kterém místě naprší v milimetrech srážek, to je opravdu nad možnosti současné vědy a já si myslím, že vždycky bude, protože ta atmosféra je natolik chaotický systém, že nikdy nebudeme schopni popisovat ho do absolutního detailu, ale třeba v tom indikovat, že dojde k nějaké změně, nebo že budou intenzivní srážky, které mohou přenášet třeba riziko povodní, tak tam si myslím, že na ten týden jsme velice dobře schopni indikovat takové významné jevy, které, ke kterým může dojít.

Vladimír KROC, moderátor 
Napadá mě, že meteorologie je vlastně něco na pomezí vědy a umění, protože hodně záleží na interpretaci toho konkrétního meteorologa anebo se pletu?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
No, my si to říkáme velice často, to se traduje, to já, když jsem nastupoval do Českého hydrometeorologického ústavu, tak mi říkali, no hydrologie je tak napůl umění, to musíš právě jako do toho dát.

Vladimír KROC, moderátor 
Tak koukám, že jsem nepřišel s žádnou novou myšlenkou.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Takže, takže je to tak, ona opravdu jedna věc jsou ty fyzikální rovnice, o kterých ale víme, že jsou v podstatě jenom nějakým odhadem toho, co se může dít právě proto, že ta atmosféra je tak chaotická, spoustu věcí o té přírodě opravdu pořád nevíme, takže ta zkušenost a schopnost se podívat na ty výstupy, které nám z rovnic složitých matematických vypadnou, je ještě druhá věta a přeložit to tak, aby vlastně to bylo i použitelné pro, pro ostatní lidi, kteří se na základě toho rozhodují, tak to je ještě vlastně další řekněme stupeň.

Vladimír KROC, moderátor 
A zdá se mi to, anebo jsou v posledním půlroce předpovědi méně přesné, případně se častěji mění?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
To vám asi připadá, já přiznám se, že nemám vyhodnocení toho, jak to má, mají kolegové, momentálně vyhodnocování předpovědi se vyhodnocují, ale nekoukal jsem na ty nejnovější čísla. Ale dlouhodobě možná to může souviset právě s tím pocitem toho, že ta poslední léta hlavně, hlavně v letním období, ta stabilita toho, co se dělo, byla veliká, takže dneska s těmi bouřkami ono opravdu odhadnout, jestli ta bouřka dorazí ve 2 hodiny nebo až 4, den předem je extrémně složité, takže tam možná to může pocitově vypadat, že ty předpovědi se mění, ale ono je to kvůli tomu, že ta situace se prostě vrátila k normálu, k větší dynamice a tudíž je potřeba vnímat i to, že je to obtížnější v tu chvíli.

Vladimír KROC, moderátor 
A je pravda, že létá teď výrazně méně letadel a proto je znatelně méně dat pro předpovědní modely?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Je to tak, ne snad, že by to nějak zásadně ovlivňovalo výkonnost tady modelů na Českou republikou, protože, řekněme si Evropa tak ta má těch dat obecně velkou spoustu, ať už pozemních, tak se vlastně vypouštějí balonové sondy, které vlastně poskytují informaci o tom, co se děje ve výšce 1, 2, 5, 10 kilometrů, problém to je, ale samozřejmě hlavně nad oceánem anebo nad Afrikou a podobně, kde ostatní informace chybí a ta letadla tam byla opravdu v podstatě jediným relevantním zdrojem informací o stavu atmosféry, který pak vstupoval do těch modelů, takže je tam, zatím nevím o tom, jestli se dá nějakým způsobem vyčíslit, o kolik se třeba ty předpovědi těch globálních modelů zhoršily nebo ne.

Vladimír KROC, moderátor 
A co je pravdy na tom, že vaši kolegové v Chorvatsku ještě zcela neobnovili činnost?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Neobnovili svoji činnost a tentokrát v tom nemá ruce počasí. Kupodivu v tom ani nemá ruce COVID, ale má v tom vlastně nebo příčinou toho bylo zemětřesení, které se vyskytlo tuším někdy v dubnu v Chorvatsku a poničilo teda jako jednu z budov poničilo právě budovu hydrometeorologického ústavu chorvatského, no a stále tedy se jim nepodařilo se dostat zpátky, což jenom teda ukazuje vlastně takový souběh toho, jak je otázka na kolik třeba právě ty komplikace i společnosti s covidem, s uzavíráním, s omezováním aktivit hrají roli na to, že jsou schopni si obstarat náhradní budovy nebo, já jsem do detailů s nimi nemluvil, ale vím, že vždycky se ještě hlásí z útočiště vlastně home officů, což upřímně řečeno pro tu operativu není úplně nejvhodnější.

Vladimír KROC, moderátor 
A jak je to tedy se zvládáním katastrof v době covidové, kdy logicky platí jiná pravidla než v tom životě, na který jsme byli zvyklí, označovat za běžný?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Tak ono především epidemie vlastně můžeme vnímat jako jeden z druhů katastrof nebo rizik a zajímavé je, že pro ně platí to samé co pro ty ostatní, takže můžeme vlastně vyčlenit to, to celkové riziko, které, který daný jev nebo fenomén přináší, se vlastně skládá ze čtyř takových komponent, které vzájemně na sebe působí. Tou první je vlastně pravděpodobnost výskytu toho, v případě povodní je to, jestli je ta povodeň stoletá nebo pětiletá, tak samozřejmě hraje velký dopad, v případě toho covidu to je vlastně, kolik těch lidí nakonec bude nakažených, ale i to, kolik jich je nakažených momentálně, protože to ovlivňuje tu budoucnost, druhá ta složka toho, toho rizika je vlastně expozice, jak moc jsme exponovaní tomu riziku, to znamená v případě povodní to je, jestli jsme v té povodňové zóně, jestli jsme příliš blízko řeky, u covidu si to můžeme představit tak, že to je vlastně to, jakým způsobem se setkáváme, jak moc, kolik máte kontaktů, jestli máte tloušťku, jestli nějakým způsobem se snažíte omezovat ten dopad působení toho, toho rizika, toho hazardu, toho nebezpečí sám na sebe, pak je zranitelnost, ta je asi zřejmá, některý dům je postaven odolný. Jiný povodeň vlastně velice snadno poboří, u covidu ta zranitelnost je vázaná asi na zdravotní stav a stáří obyvatel, to jsme dobře viděli a pak je tady poslední balíček, a to je schopnost vlastně čelit nebo zvládat to riziko, takže to je schopnost postavit ty zástěny nebo fungování nemocnice integrovaného záchranného systému, no a teď, když se na to podíváme, že by přišla, se vyskytla nějaká přírodní katastrofa, řekněme, tak ten covid samozřejmě ovlivňuje hlavně tu část naší zranitelnosti na jedné straně, protože my se chováme trošku jinak, než se chováme normálně, ale může jí podstatě i zlepšovat tím, že jsou lidé doma, tak možná nejsou tolik zranitelní a tolik exponovaní vůči některým, některým jiným rizikům, a tak je tam ta část té schopnosti reagovat, kde zase je potřeba říct, že máme asi štěstí, že u nás nejsme exponovaní takovým těm rizikům nebo fenoménům, které mají potenciál přinášet hodně velkých zraněných, to znamená právě třeba to zemětřesení, to je velký nápor vždycky na zdravotnický systém, u nás ty povodně, vichřice a podobně mají spíš ekonomické dopady, než že bychom přeplňovali nebo, že by se nám přeplňovali v důsledku v jejich důsledku nemocnice, takže to je taková dobrá zpráva, navíc možná dobrá zpráva momentálně může být to, že právě konec září, říjen je vlastně spíš obdobím u nás, kdy ty přírodní fenomény tolik nehrozí povodně je to vlastně taková hluchá epizoda, kdy ty povodně se moc nevyskytují, oni pak typicky se nějaké menší mohou vyskytnout spíše až třeba v období Vánoc a pak se můžeme počkat na jaro, na povodně z tání, začíná sezóna vichřic, ale to je až tak koncem října, takže teďko momentálně máme před sebou, můžeme říct měsíc, kdy není velká pravděpodobnost toho, že by nějaký další jev se vlastně vyskytl a museli jsme řešit ještě ke covidu další problém.

Vladimír KROC, moderátor 
Říká hydrolog Jan Daňhelka. Kdybychom si zaskočili do Antarktidy, co bychom tam doslova v poslední hodinách léta viděli, tristní pohled na rychle tající led?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Tak do Arktidy, kdybychom se teďko vydali, na Antarktidě teprv vlastně teďko končí zima.

Vladimír KROC, moderátor 
To se omlouvám.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Je to přehozený.

Vladimír KROC, moderátor 
Arktida tam jsou bílí medvědi, v Antarktidě ne.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Ano tučňák, medvěd, rozdělení zeměpisných pólů, ale v Arktidě opravdu končí to léto, tam se dostáváme typicky vlastně někdy v polovině září nebo v průběhu září do situace, že ta průměrná teplota, která tam panuje, tak se dostane do záporných čísel, což znamená, že vlastně skončí tání toho ledového pokryvu mořského, mořského ledu a typicky se tam zaznamenává vlastně to roční minimum, nakolik ten led utál, což se v posledních letech stalo vlastně velice pozorně sledovaným údajem, protože v roce 2012, kdy byl zaznamenán rekord, tak to vypadalo opravdu ta, ta křivka byla velice sestupná, potom od roku 2012 se ta situace mírně zlepšovala, aspoň jsme nepřekonávali ty rekordy, nicméně letos tedy se zdá, že ten minimální stav byl dosažený 15. září a že ten rozsah ledového příkrovu byl tuším něco okolo 3,7 milionů kilometrů čtverečních, což je vlastně druhý nejhorší výsledek právě po tom roce 2012, kdy to bylo asi 3,4, takže zhruba o necelých 10 % více, takže vlastně máme takový druhý rekordní rok toho minimu, minima rozsahu sněhové, ledové pokrývky v Arktidě.

Vladimír KROC, moderátor 
No, co to znamená, máme už začít stavět archu?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Ne, tak ten, ten led hraje v bilanci vlastně toho, jak stoupá hladina roli, protože to je vlastně zmrzlá mořská voda, má tam nějaký cyklus, plave poté, to je spíše otázka těch ledovců, o těch jsme se tady trošku zmiňovali, zmiňovali minule, že v vlastně došlo k, k tomu, že se vlastně ten rovnovážný stav, který tady byl, řekněme, do devadesátých let, z hlediska přírůstku změnil na to, že momentálně, tedy to, že by některý z kroků, který sledujeme, měl pozitivní bilanci a ledovce v Grónsku přibyly, je velice nepravděpodobné, prostě jsme se dostali do trošku jiného stavu a ledu utávají, což znamená, že hladina moře postupně stoupá, ona teda stoupá vlastně od konce malé doby ledové, někdy v devatenáctém století, tak vlastně tam dochází stále k tomu, k tomu vzestupu a vzhledem k teplotám lze předpokládat, že k němu bude pokračovat dál, dokonce možná bude akcelerovat, ale to už je pro mořského hydrologa, já jsem hydrolog pevninský, říší.

Vladimír KROC, moderátor 
No, ale ještě to zkusím, protože jsem se dočetl, že poslední měření ukazují, že hladina světových oceánů se zvyšuje o 4 milimetry ročně, to vypadá, že vlastně to nic neznamená, ale pokud by to tempo mělo pokračovat, tak se hladina oceánů do konce století zvýší o dalších 17 centimetrů, jak na to upozorňuje Evropská kosmická agentura a to už je asi docela vážné.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Pořád je to, já si myslím, že ty odhady o tom, kolik se vlastně zvýší hladina moře do konce jedenadvacátého století jsou většinou výrazně vyšší, ony, ony předpokládají, že to může být metr, může to být i víc v některých případech, ale, ale pořád je to vlastně těch, ty desítky centimetrů jsou pořád hodnota, se kterou se dokážeme lidstvo technicky nějakým způsobem postarat nebo poradit si s ní, problém je samozřejmě tam, kde ty zdroje nejsou dost velké kde se to ještě třeba při spojí s poklesem toho reliéfu, protože Holandsko stále klesá, ale tam jsou schopni to technicky hrázemi vlastně ošetřit, ale když se podíváte na spoustu vlastně pobřežních měst, příkladem je taková Jakarta v Indonésii, tak ta vlastně klesá, klesá kvůli tomu, že se tam vlastně přečerpává podzemní voda, čili ta půda se sesedá a tam se najednou schází to, že klesá reliéf a ještě stoupá hladina moře, tak tam si myslím, že je otázka, jak se podaří a jestli vůbec vlastně celkově to město ochránit.

Vladimír KROC, moderátor 
Teď se zeptám hodně opatrně, protože jsem přepóloval zeměkouli, pomůže něčemu novela zákona o Antarktidě, myslím, že skutečně o Antarktidě včera jednala vláda, co vlastně můžeme dělat?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Co můžeme dělat, já si myslím, že tady není otázka, co udělá Česká republika jako taková, ale spíš jde o to, co udělají všichni dohromady, takže Česká republika je jenom kamínkem, kamínkem v moři, přiznám se, že úplně nevím, čeho by se ta novela měla týkat, ale každopádně Arktida i Antarktida jsou vlastně regiony, které s tou klimatickou změnou mohou být ovlivněny relativně nejvíc, protože tam opravdu dochází jednak u těch pólů toho oteplování nebo směrem k severu a jihu to oteplování vlastně roste a druhá věc je, že tam ta změna toho, té rovnováhy přes tu 0 °C, může mít opravdu zásadní dopady a to nejenom z hlediska, řekněme přírodního, ale zejména v té Arktidě i z hlediska geopolitického, kde opravdu víme, že jednotlivé země si tam dělají, zvyšují a zvětšují své nároky, právě proto, že očekávají významné ekonomické využití zdrojů, které tam leží hlavně ropy, zemního plynu, ale i vlastně cest, námořních, které by se mohly otevírat.

Vladimír KROC, moderátor 
Mimochodem Antarktida je posledním kontinentem, je tam teda zima, si připomínáme, kde se dosud neobjevil koronavirus a to díky tomu, že asi tisícovka vědců a dalšího personálu na těch tamních mezinárodní stanicí žije vlastně v naprosté izolaci, je to cesta nebo když se podíváme ven, je tam hezky, jak to, že tomu koronavirus se zřejmě tolik daří, chřipka většinou přichází v těch chladných, sychravých měsících.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Tak mi toho pořád ještě o tom koronaviru spoustu nevíme, zjevné je, že pro všechny viry platí, že se jim vlastně daří více v té zimní nebo chladnější části půl roku, ale ono to není jenom tím, že by to počasí působilo přímo na ně, ale ono působí vlastně přeneseně na lidskou společnost takže zatímco v tom létě přece jenom těch venkovních aktivit je celá řada, víc se větrá, protože je venku krásně, tak si pustíme do té kanceláře čerstvý vzduch, tak v zimě se nám vlastně to prostředí uzavírá a to je pro ten vir vlastně mnohem snadnější, se šířit v okamžiku, kdy ty lidi jsou nahnáni do uzavřených hůř větraných prostor a jsou spolu daleko větší dobu, takže počasí určitě působí, ale asi ten významnější vliv bude přes to obyvatelstvo.

Vladimír KROC, moderátor 
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes ředitel ČHMÚ pro hydrologii Jan Daňhelka, děkuju, buďte zdráv, na shledanou.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ 
Krásný den všem.

Vladimír KROC, moderátor 
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.