Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 5. února 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Mým hostem je Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy. Vítejte.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Děkuji, hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Věnovat se budeme britskému sbohem po bezmála půl století, snaze amerických demokratů dostat Donalda Trumpa z Bílého domu, i rozpačitému startu amerických primárek v Iowě. Nerušený poslech. Spojené státy prožívají nejlepší ekonomický rozkvět v historii. Na úvod projevu o stavu unie to před oběma komorami kongresu prohlásil před několika hodinami americký prezident Donald Trump. Cituji: "Roky ekonomického rozkladu skončily. Dny, kdy naše země byla využívána, znevýhodňována či dokonce čelila od jiných zemí pohrdáním jsou dalece za námi." Tolik slova šéfa Bílého domu. Jak je hodnotíte, Jiří?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No, já si myslím, že Donald Trump a ten termín tomu samozřejmě napovídá, pár hodin před velmi pravděpodobnému ukončení procesu impeachmentu, k jehož završení není v americkém senátu dostatek hlasů, samozřejmě, je to rok volební, takže celé to poselství o stavu unie se dalo považovat za jeden velký předvolební projev, a myslím si, a je to patrné i z těch reakcí po projevu, že se spíš řešily detaily a ty kulisy, reakci lidí, odchody, takové dramatické scény, které se tam odehrávaly, ale jinak, když začneme u toho obsahu, tak tam vlastně nejcitovanější je takový vzkaz jakoby velkého amerického comebacku, který Amerika zažívá na všech frontách, jak na tom údajně zahraničně politickém, o tom bychom se asi mohli dlouze bavit a zapochybovat o tom, tak vnitrostátně o ekonomické situaci, ze které Američané údajně profitují, a byl tam takový detail, který komentátory zaujal, že Donald Trump vysílal takové vzkazy k příslušníkům nejrůznějších menšin, protože to je samozřejmě něco, kde ta jeho pozice, když vezmu zase ohled na ty volby listopadové, není úplně nejlepší, a on tam vlastně říkal i třeba takové věci, že je něco třeba udělat s relativně nízkou zaměstnaností, právě Hispánců, asijských Američanů, což možná leckdo v tom projevu nečekal, nebo třeba na ten projev, na to poselství, pozval posledního žijícího příslušníka tzv. "Tuskegee flyers" což byla černošská stíhací peruť z druhé světové války, a i to obsahovalo velmi jednoznačné poselství, že ty menšiny pro Donalda Trumpa, v tuto chvíli, jsou velmi důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A propo gesta Nancy Pelosiová, demokratka, roztrhala manuscript, který dostala od Donalda Trumpa. Manuscript jeho projevu.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Kopie toho projevu, ale je třeba říct, že už předtím to jednoznačně vypadá, že Donald Trump vlastně ji přehlédl a úmyslně ji nepodal ruku, a že to byla v podstatě na hrubý pytel, hrubá záplata.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Reakce. Co dalšího zajímavého zaznělo? Například Donald Trump v poselství kritizoval předchozí administrativu demokratického prezidenta Baracka Obamy, což asi nepřekvapí, podle Trumpa právě za vlády Obamy, podniky ze Spojených států stěhovaly své továrny a zemi finančně vlastně vyčerpávaly, nevýhodné obchodní smlouvy. Je to jisté zúčtování pořád se svým předchůdcem?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Já si myslím, že Donald Trump by už s Barackem Obamou tak docela účtovat nemusel, ale myslím si, že si to hodně lidí vztáhne i na některé současné potenciální demokratické vyzyvatele Donalda Trumpa, myslím si, že tam určitě byly takové útoky, ať už skryté nebo otevřené, hlavně na pana Sanderse, na v podstatě takové jakoby socialistické nápady, ať už co se týče ekonomiky nebo co se týče amerického systému zdravotní péče, takže Donald Trump na jednu stranu se snaží akcentovat svoje úspěchy, a snaží se samozřejmě vymezovat vůči svým současným nebo bývalým rivalům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Slíbil také do deseti let vymítit ve Spojených státech epidemii nemoci AIDS, nebo také vlajku Spojených států, která bude první na Marsu.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Budiž mu přáno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byla to všehochuť.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Byla to všehochuť. Ono se vlastně jakoby, plus mínus ví, že tahle poselství o stavu unie, právě, je to takový pel mel, má to svoje pravidla, byť samozřejmě Donald Trump řadu těch pravidel porušuje, asi kdyby se ten projev konal na jiném místě, tak ten projev je ještě divočejší, dá se říct, že na Trumpovy poměry to bylo ještě relativně učesané. Pokud chce na Mars, tak fajn, tak myslím si, že ten příslib vymícení nemoci AIDS je tedy velmi ambiciózní a velmi by mě zajímalo, jakými prostředky toho chce Donald Trump dosáhnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Liší se to aktuální poselství o stavu unie od těch předchozích? Je v něčem jiné? S výjimkou toho tedy, že je nyní víceméně bezprostředně před těmi listopadovými prezidentskými volbami. Cítíte tam Jiří třeba něco nového.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Já si myslím, že on je, Donald Trump, silnější v kramflecích, a nejenom díky výkonům americké ekonomiky, ale i třeba s přihlédnutím právě k tomu, a neustále se k tomu musím vracet, že je tam značný demokratický kanibalismus mezi těmi jednotlivými kandidáty a myslím si, že on tuší, že ty jeho šance na znovuzvolení jsou vynikající, a znovu musím říct, že rozdíl jsem viděl opravdu v těch kulisách toho poselství, koho tam Donald Trump pozval, koho nepozval, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč se tam ocitl, když hovoříte o těch pozvaných hostech, právě lídr venezuelské opozice? Pan Guaidó?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Myslím si, že to zase byl pokus jakoby ukázat, že Spojené státy tahají v zahraniční politice za nitky, snaha ukázat, že Američané chtějí dotáhnout ten pokus o demokratizaci Venezuely, o můžeme asi říct, svržení režimu, který asi byl takový socialistický, nebo kvazy socialistický, a snad doufejme, že Američanům na dění v téhle zemi, opravdu neuvěřitelně zbídačené, snad záleží a že ten proces Američané vyvinou nějakou iniciativu, aby ho dotáhli do konce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O ústavní žalobě, je-li mi známo, se nezmínil Donald Trump ve svém poselství.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Nevzpomínám si, že by se zmínil, a znovu říkám, asi už v noci na zítřek, celý ten proces impeachmentu, vlastně v americkém Senátu narazí, protože tam těch hlasů na opravdu svržení Donalda Trumpa prostě není dostatek, a tím, že senátoři v poměru hlasů 51 : 49, odmítli pozvání dalších svědků, kteří do toho případu mohli vnést trošku větší jasno, a vůbec změnit možná ten stav, ten informační level u republikánských senátorů, tak to prostě neprošlo a tím ten proces de facto skončil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přineslo to vůbec něco? Tento pokus demokratů o ústavní žalobu?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Tak oni vyčerpali všechny právní možnosti, jak se pokusit s Donaldem Trumpem bojovat, ale ty karty byly rozdané příliš nepříznivě, z jejich pohledu, a ti Trumpovy nepřátelé a soupeři, kteří doufali, že se objeví opravdu nějaká silně diskreditující informace, nějaký detail, tak něco takového, co by opravdu člověk řekl okamžitě na první dobrou, tak to prezidentovi zlomí vaz ve stylu něco jako aféra Watergate, tak to se prostě nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rozpačitý start měli ostře sledované demokratické primárky, v americkém státě Iowa, kvůli technickým potížím s předáváním dat z okrsku do volební centrály, ten demokratický štáb nemohl včas oznámit oficiální výsledky, nyní je sečteno, plus mínus, něco přes 60 %, ale už se prý rýsuje snad budoucí soupeř Donalda Trumpa v těch listopadových volbách. Nebo ještě předčasné?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Koho myslíte?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Není to ani Sanders, není to ani Joe Biden.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Myslíte pana Buttigiege?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně tak.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No tak ta symbolika v Iowě možná se až trošku přehání, ale jestli demokraté doufali, že zaplaví média právě titulky, že tam třeba bude nějaký jednoznačný výsledek, že tam budou nějaká právě silná poselství, tak ty technické problémy sčítání hlasů, a zase se bavíme o nějaké imidž, tak celý tenhle ten domeček z karet, se prostě zhroutil a Republikáni, v čele s Donaldem Trumpem, si z toho dělají, a to bych řekl poměrně zaslouženě, legraci. Protože to měl být takový jako ostrý startovní výstřel, a teď v podstatě někteří komentátoři říkají, no jestli by se demokraté vlastně na ty letošní volby neměli v uvozovkách "vykašlat" a soustředit se na to, připravit se pořádně na rok, kolik to je, 2024.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No, ale ten letošní, klepe na dveře, teda ten už tady je, mám na mysli ty listopadové volby. Kdo to je Pete Buttigieg? Jak by mohl on tedy, jaké šance, pokud by tedy nakonec byl soupeřem Donalda Trumpa, jaké šance mu připisovat?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Když se podíváme, a to je samozřejmě trošičku zakázaná diskriminace věková, na ročník narození Elizabeth Warrenové, pana Sanderse a samozřejmě se podíváme, jaký ročník je Donald Trump, tak Buttigieg je takový svěží vítr a není úplně jakoby ideologicky zaškatulkovaný, nejsem si úplně jistý, jaké on by měl šance, i z hlediska toho, kolik peněz by si dokázal sehnat na kampaň, ale myslím si, že vzhledem k té pokročilé fázi, už volební kampaně, pokud on by nakonec byl tím vyzyvatelem Donalda Trumpa, tak já osobně bych mu velké šance nedával, právě vzhledem k tomu, že on byl dlouho v tom pelotonu, tak taková ta jakoby trojka, čtyřka, pětka, spíš se skloňovala jiná jména, pořád se daleko víc počítá s Joe Bidenem, který jak to vypadá, v té Iowě skončí asi na čtvrtém místě, ale znovu říkám, možná ta pozornost, která se přičítá tomuto státu, je přehnaná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč je pro demokraty tak složité, vlastně v uvozovkách postavit toho rivala v klání o Bílý dům? Nebo proč jim to tak trvá.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Trvá jim to celkem standardně, ale v té plejádě kandidátů tam není nějaká jasná jednička, u které by si lidé řekli, no tak pojďme fakt tu proceduru zrychlit, a tohle je přece jasná jednička, vyzyvatel, člověk, který skutečně může Donalda Trumpa porazit, a domnívám se, že demokraté taky příliš dlouho, a je to třeba i paralela se situací v České republice, kdy se politická opozice hodně dlouho soustředila nebo soustředí na osobu Andreje Babiše a nepřichází třeba s nějakými konkrétními politickými alternativami a plány, tak je to něco velmi podobného z pohledu demokratů. Oni jsou příliš posedlí osobou Donalda Trumpa, až takovou bych řekl nenávistí vůči současnému americkému prezidentovi, a místo toho, aby přišli s nějakým plánem, my chceme jinou, lepší Ameriku, a jim samozřejmě tu situaci komplikuje i ta skutečnost, že se Americe ekonomicky daří, byť to do jisté míry, samozřejmě vůbec není zásluha Trumpovy administrativy, že se nemůžou úplně trefovat do toho, že by si říkali, podívejte se, jaký je Trump totální diletant, mohou se strefovat do nějakých chyb a nešikovných výroků a trapných omylů Donalda Trumpa, ale nemůžou jednoznačně napsat na A4 podívejte se, tohle je deset velkých přehmatů Donalda Trumpa, ze kterých Spojené státy vyloženě trpí a musíme co nejrychleji svrhnout Donalda Trumpa, abychom to napravili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Donald Trump ve svém poselství naopak vyčíslil veškeré své úspěchy, ať už na tom domácím či zahraničním poli. Vedou vůbec, jak republikáni, předvolební kampaň?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No já si myslím, že musejí vést, zase jako to vítězství Donalda Trumpa není úplně ložené, a oni potřebují ty boty na zemi, nesmí odfláknout tu kampaň v těch malých městečcích a musejí v těch státech, kde se rozhoduje, určitě jakoby napnout síly, nemůžou se spolehnout jenom na tu slabost demokratů, protože do toho listopadu se ještě samozřejmě můžou stát nejrůznější věci, a Donald Trump bude muset objíždět zemi a bude muset pronášet plamenné proslovy, a znovu říkám, a vracím se na začátek toho tématu, že to poselství o stavu unie skutečně byl jeden velký předvolební proslov.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná trošku odbočím, ale zůstanu, Jiří, u tématu voleb, na Slovensku si všichni všimli jednu změnu, že například vládní Smer-SD, který v rámci předvolebních kampaní v předchozích letech nebo obdobích, organizoval velké mítingy za účasti spoustu lidí, veřejná vystoupení a podobně, tak dneska už ani neobjíždí Slovensko, Slováci se chystají k volebním urnám 29. února, ale že se ta kampaň soustřeďuje na billboardy, že Vy nepotkáte třeba Roberta Fica nebo Petra Pellegriniho, někde na náměstí, ale vidíte je víceméně buď v televizi, v médiích a nebo někde na plakátě.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No, ale to si myslím, že je specifické pro každou zemi, vzhledem k tomu, co se v posledních dvou letech na Slovensku stalo, tak mám pocit, že Robert Fico a Peter Pellegrini mají dost dobrých důvodů, aby si spolu se svými politickými analytiky řekli, že nemá smysl dělat mítingy na náměstích, to si myslím, že je z jejich strany docela moudré. V jiných zemích je ta taktika přesně opačná. Třeba ve Spojeném království, v souvislosti s brexitem, jsme viděli, že právě to objíždění země a setkávání se s "obyčejnými" lidmi, na malých mítincích, v hospodách, tělocvičnách, kulturních sálech, má obrovský, obrovský smysl, ale to skutečně je s přihlédnutím k politické kultuře té které země různé a ten politický marketing prochází teď velmi turbulentními změnami, ale samozřejmě, velká část volební kampaně, v Americe, a Donald Trump by o tom mohl vyprávět, se dělá na sociálních sítích, drtivá většina prostředků jde na cílenou reklamu, hlavně na Facebooku, teď akorát minulý týden unikla data, jak byl Trump a jeho tým v těch posledních volbách, v tomto směru, aktivní, takže v některých zemích se ty volby vyhrávají nebo prohrávají, nejen na náměstích a v nějakých kinosálech, ale na sociálních sítích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje šéfkomentátor Jiří Hošek. Odchod Velké Británie z Evropské unie není koncem, nýbrž začátkem a okamžikem národního obrození a změny. Na videozáznamu, který hodinu před brexitem zveřejnil na Twitteru, to řekl britský premiér Boris Johnson. Evropská unie se podle něj vydala směrem, který Británii už nevyhovuje. Bude jí, po dokončení rozvodu lépe, respektive bude to konečně život podle jejich představ? Nebo té části, která pro brexit hlasovala?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Té části, byť teď doufejme všichni, že se britská společnost daleko víc sjednotí, jak po tom volala už bývalá premiérka Theresa Mayová, ale my jsme byli svědky, od toho roku 2016, že ten poražený tábor se odmítal s tou situací smířit, ale teď opravdu Británie přestala být tou 28. členskou zemí Evropské unie, už se to teď, v nějaké dohledné době, nedá zvrátit, tak doufejme, že napnou lidé síly k tomu, aby se Britové měli dobře, a je to vlastně i v našem vlastním zájmu, možná část těch obyvatel Spojeného království, která hlasovala pro brexit, je překvapená, že teď, toho 1. února, se toho zase tolik moc nezměnilo, že v podstatě Britové přestali být členy Evropské unie, ale pořád se tváří jako členská země, až minimálně tedy do prosince 2020, kdy poběží tzv. přechodné období, ale co mě strašně zaujalo v těch prvních hodinách, jak okamžitě začalo opravdu ve velkém, před dalším kolem vyjednávání, jako okopávání kotníků, jak ze strany Britů vůči Evropské unii, tak obráceně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A překvapilo Vás to?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No, jako překvapilo, nepřekvapilo mě, že se to dělo, ale překvapilo mě, s jakou intenzitou se tak dělo a jaká slova padala, že na jednu stranu my chceme být jako nadále bezva kámoši, ale najednou si uvědomujeme, no ale vlastně Britové tady kousek, pár set kilometrů, budou i jako velký obchodní náš rival. Tím spíš, pokud Britové hodí za hlavu celou řadu unijních pravidel a nařízení, co se týče zaměstnaneckých práv a ekologických pravidel a začnou samozřejmě jejich firmy jet podle nějakých daleko mírnějších kritérií, ta jejich výroba bude levnější a tak dále, tak najednou si Evropská unie řekne, aj jaj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To uvidíme. Co nyní nejvíce, podle Vás, rozděluje, a co spojuje Británii a Evropskou unii? Jestli to lze nějak specifikovat?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Tak já si myslím, že je pravda, že Britové odešli z Evropské unie, neodcházejí z Evropy, ale je opravdu součást jejich DNA, jejich naturelu, že oni se považují za takové trošičku jiné Evropany, ale není ani v jejich zájmu, aby se něco zásadního měnilo, co se týče cestování a tak dále. Spousta Britů má nemovitosti ve Francii, ve Španělsku, v Řecku, tráví tam část roku, jezdí tam každoročně na dovolenou, nejsou zvědaví, aby se tahle rutina, abych tak řekl, nějakým zásadním způsobem změnila, a určitě jako sbližují takové ty věci, jako jsou bezpečnostní zájmy, domnívám se, že je v niterném zájmu obou stran, ta skutečně výborná spolupráce v boji proti terorismu, sdílení nějakých citlivých bezpečnostních informací, tam obě strany pevně doufají, že brexit tohle pouto nepřerve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Velká Británie oficiálně přestala být členskou zemí Evropské unie po 47 letech. Jaká byla ta léta, ta éra?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ano, no to je velmi správná otázka Zito, protože spousta lidí se podle mě při přemýšlení o tom britském euroskepticismu, příliš soustředí na ta léta 2014, 2015, 2016, kdy došlo k té debatě vypsání referenda, v té době politicky, dá se říct, zbytečného, kdy David Cameron chtěl získat totální kontrolu nad konzervativní stranou, a ztratil, dá se říct, jakoby celou Británii, ale musíme si uvědomit, že hned těsně poté, co Británie vstoupila do Evropského společenství nebo Evropského hospodářského společenství, no tak labouristé chtěli okamžitě to britské členství ukončit, a v roce 1975 se už konalo referendum o tom, jestli v podstatě zase Britové nevezmou tak říkajíc roha, a od té doby nepřetržitě, prostě tam byla, jak u konzervativců, tak znovu říkám, v těch 70-80 letech, hlavně u labouristů, jako velmi silná taková klika, která si myslela, že by Británii bylo lépe mimo to evropské společenství. Tehdy to bylo hodně orientováno ekonomicky, a potom právě, s akcentem na to, co říkal Boris Johnson, to začalo být čím dál tím víc političtější, kdy se prohlubovala ta evropská integrace. A určitě bych připomněl, že Britové samozřejmě byli, a pořád mimochodem oni budou ještě pořád platit do unijní pokladny, byli velkými netto plátci do unijní pokladny. Jestli si dobře vzpomínám, tak v roce 2017-2018, 13 % unijního rozpočtu tvořily britské příspěvky. Ale oni tam měli britský rabat, to byla sleva, kterou vyjednala Margaret Thatcherová, právě co se týče britské členství a placení do unijní pokladny, a ta unijní problematika se neustále vracela jako bumerang i do britské politiky, a zjednodušeně řečeno, jak Margaret Thatcherová, tak její nástupce John Major museli ve svých funkcích skončit kvůli nějakým vnitropolitickým potížím, které souvisely s britským členstvím v Evropském společenství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Uklidní se tedy až bude definitivně po rozvodu, i ta domácí britská politická scéna?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ne, ne, já si myslím, že ta se v dohledné době opravdu neuklidní, nejenom kvůli brexitu, kvůli napnelismům ve Skotsku, kvůli situaci v Severní Irsku, teď budeme samozřejmě strašně pečlivě sledovat, kdo bude zvolen novým předsedou lidské labour party, hlavní opoziční strany, a samozřejmě, ty dopady brexitu budou naprosto klíčové proto, pod jakým tlakem se ocitne nebo neocitne konzervativní strana, jestli lidé začnou vyčítat, podívejte se, co vy jste nám zavařili, roste nezaměstnanost, kolik jsme ztratili pracovních míst, ale třeba to ekonomicky nebude tak moc drncat, jak tvrdí ty nejčernější ekonomické scénáře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pro tehdejšího, v době referenda, v roce 2016, premiéra Davida Camerona, to znamenalo v podstatě okamžitý politický pád, on ve svých pamětech přiznává, že selhal. Hraje to ještě dnes nějakou roli? Je to minimálně předmětem nějakých debat, reflexí?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No, on v těch pamětech říká částečně tuhle věc, částečně ji říká, že by tuhle věcí jakoby neměnil, jako ta míra sypání popela na hlavu bych očekával, že bude daleko větší. Je fakt, že David Cameron do značné míry po tom roce 2016 jako zmizel z veřejného života, jenom v naprosto mizivém procentu případů se objevoval v Británii, skoro vůbec neposkytoval nějaké politické statementy, neposkytoval rozhovory, on byl zavřený doma, v té svojí obytné maringotce, na zahradě, a psal právě ty paměti, tam byla ještě legrační věc, že on, ve smlouvě s tím vydavatelem měl, že ty paměti vyjdou po brexitu, to znamená on pořád musel posouvat, i ten termín vydání té knížky, s tím, jak se posouvalo datum brexitu, objížděl svět s různými přednáškami, vydělal velký balík peněz, ale býval bych čekal, že ta jeho sebereflexe, a teď nemyslím jenom ty paměti, že bude daleko silnější, a že těmi kanály bude ještě pár let chodit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hlásí se nějak o slovo v této době někdejší premiérka Theresa Mayová?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Úplně ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Stáhla se.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ona je jakoby řadovou poslankyní, byla ve svém volebním okrsku made in head zase zvolena pohodlnou většinou hlasů v těch prosincových předčasných parlamentních volbách, tuším, že vydala právě nějaké takové krátké prohlášení, že tedy je ráda, že to Britové dotáhli, ale jakoby nic víc, nic míň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může se to přechodné období, o kterém se hovoří, do konce letošního roku 2020, ještě teoreticky nebo prakticky prodlužovat?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
I teoreticky i prakticky, protože spousta lidí říká, že ta jednání o nové obchodní smlouvě, dohodě o volném obchodu, jsou tak neuvěřitelně složitá a komplexní, že s tím, jak víme, jak rychle nebo pomalu probíhala ta dosavadní, tak že to je velmi ambiciozní, ale ta pozice Britů je taková, že když tam budou jasně dané mantinely, že bude tím větší vůle ta jednání dotáhnout do úspěšného konce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy a jeho pohled na svět. Děkuji Vám za to. Mějte se hezky.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Rád jsem přišel. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.