Rozděleni Evropou. Jaký je vztah Čechů k Evropské unii?
Z nadšenců vlažní příznivci. Jak nechuť k byrokracii změnila vnímání Evropské unie?
Stavební technik Petr Kolář z Ústecka žije téměř polovinu svého života jako občan Evropské unie. Původně byl ze vstupu České republiky do Unie nadšený. Postupem času se z něj ale stal vlažný příznivec, jak sám říká. „Původní myšlenka se mi líbí, ale negativně hodnotím dotační politiku a centralizaci moci v Bruselu,“ vysvětluje změnu názoru. Vlažných podporovatelů je podle agentury STEM v Česku 21procent obyvatel.
Nárůst byrokracie – to je pro mnoho lidí důvodem pro negativní hodnocení Evropské unie. Výjimkou není ani Petr Kolář z Ústecka, jemuž se však původní myšlenka unie líbí. „Jsem zastáncem volného pohybu pracovních sil, zboží a společného trhu,“ uvádí, jaké výhody pro něj má být součástí Unie.
Spousta papírování
Negativně však hodnotí nárůst byrokracie, dotační politiku a nelíbí se mu ani centralizace moci do Bruselu.
Kolář nicméně připouští, že pro Česko jsou dotace výhodou. „Musím uznat, že přestože jsem je uvedl jako nevýhody, dotace od EU jsou současně jedním z velkých benefitů pro Česko,“ směje se rozporu.
Čtěte také
Česká republika podle něj do společné Evropy patří, a to i kulturním a historickým dědictvím. Zavedení společné měny do ČR by se nebránil, ale připouští, že nemá dostatek vědomostí, aby mohl adekvátně rozhodnout. „Na otázku, zda euro přijmout, nebo ne, by měla odpovědět politická a ekonomická veřejnost,“ myslí si.
Proti vystoupení
Kolář se nebrání myšlence rozšiřování EU o nové členské státy – pokud splní standardy. Co mu naopak vadí velmi, je posilování pravomocí unijních orgánů. Přesto si Kolář nedovede představit, co by se muselo stát, aby se přiklonil k vystoupení Česka z unie. „Ztratili bychom obchodní příležitosti a vliv na dění v Evropě,“ přemítá nad negativními dopady odchodu.
V závěru Kolář připouští, že některé jeho názory jsou povrchní a k posouzení tematiky EU nemá dostatek znalostí a zkušeností.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
