Sociolog Černý: Obávám se, že když bude mít jadernou zbraň Írán, spustí se závody ve zbrojení i jinde na Blízkém východě

7. září 2022

Nová dohoda o omezení jaderného programu Íránu není stále podepsána. „Jsem z toho samozřejmě velmi nervózní,“ přiznává v Osobnosti odborník na Blízký východ sociolog Karel Černý. „Byl jsem v květnu a červnu také v Izraeli a ten byl velice hlasitě proti podepsání íránské jaderné dohody. Už i Izrael chápe, že to zřejmě brzy bude realitou,“ dodává.

Když sociolog z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy pročítá názory izraelských analytiků, tvrdí, že všichni popisují, jak by se Izraelci měli připravit na „jaderný Írán v regionu. Samozřejmě se bojím, že to spustí dominový efekt a závody ve zbrojení. Protože Izrael oficiálně sice nemá jaderné zbraně, ale jadernými zbraněmi disponuje. Takže se blížíme době, kdy i Saúdská Arábie, možná i Egypt a další, je budou chtít mít také.“

Samozřejmě se bojím, že začne dominový efekt a závody ve zbrojení.
Karel Černý

Běžní Íránci se totiž – pro nás možná absurdně – cítí být národem v obležení nepřátel, takže se potřebují bránit.

„Proto potřebují jaderné zbraně, aby nedošlo k opakování nějaké války. Je to pro ně nástroj pro odstrašení nepřítele,“ myslí si sociolog Černý.

Cítí se v obležení

„Samozřejmě, že je to diktatura, takže tam nejsou ani žádné průzkumy veřejného mínění, které by na toto téma byly, ale můj soukromý dojem je ten, že Íránci – 80milionový národ – mají podobnou mentalitu jako Izraelci a cítí se v obležení světa, který jim chce nějak ublížit,“ popisuje Černý s tím, že oficiální zahraniční íránská politika je trochu jiná.

Íránci se cítí být v ohrožení.
Karel Černý

Po íránské revoluci z roku 1979 vede oficiální politiku exportu šíitské revoluce do světa. „Režim oficiálně tvrdí, že je to nejlepší společenské zřízení, které nemusí fungovat jen v Íránu, ale všude na světě.“

Karel Černý, sociolog

„Když se v 80. letech Michailovi Gorbačovovi ukázalo, že se perestrojka ani reformy Sovětského svazu nedaří, tak mu tehdejší nejvyšší vůdce imám Rúholláh Chomejní zaslal slavný otevřený dopis, kde mu říkal: Ukázalo se, že nefunguje kapitalismu, teď se ukazuje, že nefunguje ani ten socialismus, tak my nabízíme tzv. třetí cestu, a to islámskou republiku. Naprosto vážně mu nabízel, ať si jejich model překopíruje pro potřeby Sovětského svazu,“ přidává historku.

„To znamená, že Íránci i na ideologické úrovni – to, jakým způsobem uvažuje režim – sami sebe chápou jako nějakou avantgardu pro lidstvo. Nabízí model podle nich spravedlivé, ideální společnosti a snaží se ji i exportovat.“

Diktatura a ekonomické problémy

Po prezidentských volbách v roce 2021, kde zvítězil konzervativní politik Ebráhím Raísí, došlo i k velké koncentraci moci ve státě.

„Raísí je totiž nejen prezident, což je podle ústavy druhá nejvyšší pozice v Íránu – hned po Ájatolláhovi Chameneím. Raísí je zároveň i předsedou Nejvyššího soudu, což je ukázka toho, jak v Íránu nefunguje to, co je běžné v demokratických režimech – dělba moci mezi moc exekutivní, zákonodárnou a soudní.“

V posledních týdnech se začalo hodně mluvit o novém vládním dekretu, který zpřísňuje oblékání žen na veřejnosti, vznikl i Úřad pro podporu ctnosti a prevenci neřestí.

Ekonomické problémy ohrožují stabilitu režimu.
Karel Černý

„Kampaň proti nedostatečně zahaleným ženám vidím jen jako odvádění pozornosti. Jako snahu vypouštět kouřovou clonu a odvracet pozornost a debatu veřejnosti od jiných skutečně palčivých problémů, které mají už několik let a dál se prohlubují.“

„Ekonomické problémy totiž ohrožují stabilitu režimu. Protože Írán je už několik let pod poměrně přísnými mezinárodními sankcemi, takže oficiální inflace je tam kolem 50 procent,“ popisuje s tím, že proběhly i nemalé demonstrace vyjadřující nespokojenost.

Čtěte také

„Írán vede velice ambiciózní zahraniční politiku. Snaží se prosadit svou hegemonii v oblasti Perského zálivu, ale i to stojí velké peníze.“

Nedávné setkání prezidenta Raísího s ruským protějškem Vladimirem Putinem, pak hodnotí slovy: „Zdá se, že když se potkávají tyto hlavy států, obě země se víc sbližují nebo spolu budou víc spolupracovat, ale musíme si uvědomit, že Rusko s Íránem velice úzce spolupracuje v bezpečnostních otázkách už dlouho. Už od války v Sýrii, kam obě země vojensky vstoupily už v roce 2015. A podařilo se jim zcela otočit vývoj celého konfliktu,“ připomíná sociolog Karel Černý.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související