Speciální reportážní seriál Rozděleni svobodou

Tradičně pracující třída: Zbyněk, tesař

Takzvanou tradiční pracující třídu zastupuje zpravidla muž kolem pětapadesáti let, který se živí rukama a má vystudovanou střední školu. Může pracovat třeba v automobilce, být montérem, nebo dělat nějaké řemeslo. To je případ Zbyňka Nyče, tesaře z obce Kramolna. Během natáčení reportáže zrovna opravoval krovy tři sta let starého kláštera v Polici nad Metují.

Jak je rozdělená česká společnost? V rozsáhlé studii pro Český rozhlas renomovaní sociologové zmapovali šest sociálních tříd, které charakterizují českou společnost. A zjistili, že se od sebe nelišíme jen příjmy a majetkem, ale také tím, jak blízko nebo daleko máme k ostatním lidem a zda věříme ve smysluplnost demokracie. Výsledky průzkumu vám přinášíme v projektu Rozděleni svobodou.

Tradičně pracující – kvalifikovaní manuální pracovníci 

Třetí skupinu nazvali tradičně pracující třída a zahrnuje 14 % obyvatel ČR. Charakteristikou je poměrně slušný majetek a příjmy, které se pohybují mírně nad průměrem ve srovnání s ostatními třídami. Majetek pro tuto třídu představuje zejména vlastní bydlení. Příslušníci žijí mimo Prahu, tedy spíše v malých městech a na venkově.

Čtěte také

Pracují většinou manuálně a typický je pro ně střední a vyšší věk. Mají spíše pasivní životní styl a méně společenských kontaktů. V důsledku globalizace a automatizace může být jejich postavení ohroženo.

Jak tráví volný čas a pracují Češi z tradičně pracující třídy? Poslechněte si od 20. září a nechte si spočítat, do jaké společenské třídy patříte vy sami.

Další díly seriálu odhalí život zástupců pěti zbývajících tříd.

autor: Marie Veselá
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.