Umělá inteligence je takový psychopat. Vždycky nás nějak obalamutí, říká spisovatelka a architektka Háblová

31. březen 2023

„Můžeme pracovat na tom, v čem se od umělé inteligence odlišujeme, a to je naše lidskost, citlivost a soucit. Umělá inteligence je takový psychopat, vždycky nás nějak obalamutí,“ myslí si Anna Beata Háblová, architektka a spisovatelka, autorka rok starého románu Směna. Jakou výzvu pro ni představuje umělá inteligence a jakou rozbombardovaná Ukrajina?

Podle Háblové jsou výsledky experimentů s umělou inteligencí neuvěřitelné. Její osobní zkušenost s chatbotem GPT-3 ji ale zatím neuspokojila. „Jazyk povídek mě moc nebavil,“ přiznává.

Třeba mi hrozně dlouho trvalo, než jsem pochopila, že fotka papeže Františka v bílé péřové bundě je vlastně fake.
Anna Beata Háblová

Obává se však nadprodukce textů nebo obrazů, které umělá inteligence vytváří. „Třeba mi hrozně dlouho trvalo, než jsem pochopila, že fotka papeže Františka v bílé péřové bundě je vlastně fake. Já jsem si říkala, že ho dobře ohákli a že mu to sluší. Až sám Facebook mě musel upozornit na to, že se vlastně dívám na obrázek, který není reálný,“ říká Háblová.

Čtěte také

„Pokud takovýchto informací bude v éteru velké množství a člověk nepozná, jestli jsou reálné, nebo ne, končíme s důvěryhodností.“

Jako spisovatelka ale umělou inteligenci za konkurenci nepovažuje. Je však podle ní otázkou času, kdy to konkurence bude.

„Někteří odborníci říkají, že nikdy nepochopí ironii. My z textů a z kontextu dokážeme vyčíst, že někdo něco říká a nemyslí to vážně. Naopak to myslí úplně opačně. A toto zatím umělá inteligence neumí a pravděpodobně by neměla umět,“ vysvětluje Háblová.

Obnova Ukrajiny

Jako architektka a urbanistka si Háblová myslí, že obnova ukrajinských měst by v budoucnosti měla být příležitostí pro to, aby si sami Ukrajinci vystavěli taková města, která budou chtít a která budou ukrajinská, ne ruská.

Čtěte také

„Taky bych apelovala na to, aby tam moc nepouštěli západní investory, aby se jim z toho nestalo šedé globalizované město, ale aby do toho dali sami sebe. Otázka je, jestli se má obnovovat rychle a levně, anebo pomaleji a pečlivě. Možná, že druhá varianta bude lepší. V případě, že by poničení nemělo tak velký rozsah je možné jít italskou cestou, kdy Italové dbají na to, aby byl při rekonstrukci současný jazyk architektury čitelný a rozpoznatelný od staré vrstvy.“

Podle ní je urbanistický rastr, tedy to, jak jsou formovány ulice a náměstí, důležitá informace, která se však i po zničení dá navrátit do stavu, kdy lidé nic nepoznají.

„Takovou zkušenost mám i z Německa, kde vystavěli historizující kostely napodobující gotiku nebo baroko a člověk to vlastně pak už nevnímá,“ říká Háblová.

Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.