Vysoká inflace může trvat čtyři pět let. Když se vyřeší energie, půjde to trochu líp, tvrdí ekonom Lízal

2. červen 2022

Nový guvernér České národní banky Aleš Michl navzdory inflaci zásadně odmítá zvyšovat úrokové sazby, odborných hlasů s opačným názorem ale přibývá. Hostem Osobnosti Plus je bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal – sám by úrokové sazby dnes nastavil na devět deset procent. „Nastupující guvernér v podstatě říká, že pokud jste si spořili, tak na tom budete špatně. A pokud máte dluhy, můžete slavit,“ uvádí finančník.

Podle Lízala totiž při současné vysoké inflaci tento postoj říká, že by lidé měli preferovat aktuální spotřebu před úsporou do budoucna. „A to je směr, který potom vede k úplně jinému chování celé ekonomiky.“ 

„Střední Evropa s ,německou genovou výbavou‘ nám říká, že spořit je správně. Ostatně německé slovo pro dluh má další význam vina. Je to tím, že zde historicky byla nízká inflace.“ 

Odhaduji, že asi třetina inflace je dovezená, ale většina je domácí.
Lubomír Lízal

Bankéř souhlasí, že centrální banka vysílá signál, že nemá cenu mít rezervy, protože ztratí hodnotu. „Tedy budete žít ze dne na den. A potom tady máte buď sociální katastrofu, nebo to musí ,nějak‘ vyřešit stát.“ 

Čtěte také

„To se často dělo před přijetím eura v jižních ekonomikách – byly postaveny na principu vysoké inflace, ale také měly kanál znehodnocování měny. To jim umožnilo žít ve vnitřním světě, ale zároveň být ve stabilitě k vnějšímu světu.“ 

Nový guvernér?

Příchod nového guvernéra ČNB a tedy i změnu paradigmatu považuje bankéř za překvapivou. „Měnová politika byla od počátku samostatné měny v České republice vedena měnovou stabilitou a ochranou toho, co máte naspořeno, tedy rezerv, které pak působí jako polštář ve špatných časech.“ 

Čtěte také

Inflaci tedy musela krotit vláda. „Vždy bylo proti inflaci účinné zavedení vyšších úroků a zároveň zavedena fiskální disciplína. Musíme oddělit co, s čím bojovat nemůžeme – vnější vlivy – od vlivů domácích. A můj odhad je, že přibližně jedna třetina inflace je dovezená, ale většina je domácí.“ 

To ale nastupující guvernér Aleš Michl popírá. „Ale kdyby domácí inflace nebyla, tak bychom rozhodně neměli jednu z nejmenších nezaměstnaností v Evropské unii. Nezaměstnanost je dobrým indikátorem toho, odkud cenové tlaky přicházejí.“ 

Nepřispěje-li ČNB k boji s inflací, má vláda svázané ruce ekonomickými podmínkami rodin, takže inflace bude dlouhodobější. „Můj odhad je čtyři pět let. Klíčový je trh s energií. Když se vyřeší energie, tak pominou hlavní inflační tlaky. Pak se budeme moci soustředit na domácí ekonomiku – a to už pak půjde vše líp,“ vypočítává. 

Čtěte také

Víra v nízkou inflaci je podle bankéře už jen zbožným přáním. „A centrální banka nemá ráda změnu inflačních očekávání, takže se snaží, aby byla kolem 2 procent – také k nim vždy dřív, nebo později dokonvergovala. Ale dnes se na tím vznáší otazník.“ 

„Pokud chceme bojovat s inflací, tak budou muset úroky vystoupat nad domácí úroveň inflace, protože platí pravidlo: Úroková míra rovná se inflace plus jedno procento. České dluhopisy jsou navíc zatím trhem vnímány dobře, ale v takové Itálii nebo Řecku vláda platila úroky, které byly už v jiných řádech,“ uzavírá bankéř Lubomír Lízal.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

Související