Zdravotníci si nepřipouštějí duševní problémy, ale jsou nepoměrně více zasaženi, varuje psychiatr Winkler

Data ukazují, že oproti roku 2017 v dospělé populaci teď vzrostlo riziko sebevražednosti zhruba trojnásobně. Zda přibude i dokonaných sebevražd, se podle sociálního psychiatra teprve ukáže.

Čtěte také

Nesledujte zprávy o covidu, přestaňte se cítit jako oběť a něco dělejte, radí psycholog Štrobl

Nejistota a vládní restrikce vytvářejí velký tlak na lidskou psychiku a v souvislosti s pandemií v populaci rychle přibývá duševních onemocnění. Winkler lidem nedoporučuje přílišné sledování zpráv o koronaviru, naopak by se měli zaměřit na ty stránky života, které zůstaly nedotčené.

Nutnost více se zaměřit na duševní zdraví populace zdůraznil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který chce na vládě vznést požadavek na vytvoření plánu na zvýšení kapacit duševní péče.

Mnoho lidí, kteří pociťují duševní onemocnění, se bojí stigmatizace a nevyhledávají odbornou pomoc.
Petr Winkler

Vedle stanů, ve kterých se provádí testování na koronavirus, by se například mohla zřídit stanoviště pro psychologické poradenství, zapojit by se mohli i školní psychologové.

„Jsem rád, že ministerstvo zdůraznilo význam oblasti duševního zdraví, ale některé ty návrhy nepovažuji za nejšťastnější,“ reaguje Winkler, který je vedoucím výzkumného programu sociální pychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví.

Petr Winkler|foto:Bára Kociánová

„Nepovažuji za šťastné zřizovat stany vedle těch testovacích. Mnoho lidí, kteří pociťují duševní onemocnění, se bojí stigmatizace a nevyhledávají odbornou pomoc. Když budou stany vedle sebe, obávám se, že mnoho lidí by do něj nešlo. Navíc by se tím zvýšila koncentrace lidí na jednom místě,“ dodává.

Sledujte sami sebe

Lidé by se podle Winklera měli zaměřit na péči o sebe sama, například sledovat kvalitu spánku, změny nálady nebo konzumaci alkoholu a jiných návykových látek. „Monitoring je základ. Druhá strana mince je, když zjišťuji, že u mě dochází k trvalému poklesu nálady,“ uvádí s tím, že vyhledání odborné pomoci je až poslední možnost.

Čtěte také

Vytěsnit, popřít, strčit hlavu do písku. Sociální psycholog objasňuje reakce lidí ve druhé vlně epidemie

S duševním zdravím například úzce souvisí fyzická aktivita a pohyb. Každý by si měl najít to, co mu dělat dobře, a probírat své pocity s nejbližším okolím.

„A eventuálně se lidí kolem sebe ptát na jejich duševní zdraví. Ptát se, jak se mají – a klidně dvakrát, když vidím, že nemají nejlepší náladu,“ radí Winkler.

Samostatnou kapitolou jsou zdravotníci a další exponované profese. „Jsou trénovaní, ale míra stresu, které jsou vystaveni, je obrovská. Zdravotníci si velmi málo připouští, že by mohli mít nějaké problémy v oblasti duševního zdraví. Data z celého světa ukazují, že jsou nepoměrně více zasaženi duševními onemocněními,“ upozorňuje.

Podle Winklera se často zdráhají vyhledat odbornou pomoc, třeba proto, že sami mají zdravotnické vzdělaní, stigmatizace, případně že k jejich profesní cti patří, že se snaží problémy „ustát“.

Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.