Každý se cítí být ostrůvkem naděje v oceánu šílenství, říká analytička. Nakolik je česká společnost rozdělená Evropou?

Na klíčové otázky výzkumu Rozděleni Evropou odpovídalo přes 2000 respondentů. Nakolik je česká společnost skutečně rozdělená Evropou? Co naši veřejnost nejvíce polarizuje?

Čtěte také

Sociolog Buchtík: Kam kráčíme, nevíme. Po revoluci a vstupu do EU máme pocit, že je hotovo

„Z průzkumů vidíme, že česká společnost není rozdělená na dva tábory,“ říká Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU. „Je rozdělená na šest skupin a u těchto skupin se liší míra spokojenosti s EU, ale i míra zájmu o dění.“

„V posledních letech, kdy jsme si prošli velkými krizemi, ať už je to pandemie nebo ruská válka na Ukrajině, která vyvolala energetickou krizi, se postoj změnil. Už se nebavíme o tom, jestli odejít, či zůstat v EU,“ vysvětluje analytička. „EU se pro českou společnost stala symbolem geopolitického směřování nebo podoby modernizace.“

Šest přístupů k Evropské Unii

Podle výsledků průzkumu Tereza Masopustová popisuje šest skupin, na které se česká společnost rozděluje. Jsou to:

1. Euronadšenci, kteří jsou velmi spokojeni s členstvím a chtěli by se do budoucna více integrovat.
2. Příznivci, kteří už vidí něco, co by změnili, ale všeobecně jsou s EU spokojení.
3. Vlažní příznivci jsou ti, kteří vidí chyby a chtěli by určité změny.
4. Nejistí, skupina ambivalentních, kterým opadá zájem o dění a jsou na vahách v případě potenciálního referenda.
5. Odpůrci, kteří jsou protievropsky ladění, ale stále nějaká pozitiva členství ČR v EU vidí.
6. Skalní odpůrci, kteří nevidí žádná pozitiva nebo možnosti růstu.

Jakou roli hrají faktory jako věk, bydliště, vzdělání a práce? „Socioekonomické zázemí je určitě také faktorem, ale ne tak silným. Jde spíše o to, jak jsme spokojení s vývojem a s geopolitickým směřováním. A pak hraje roli i osobní spokojenost.“

Jak spolu jednotlivé skupiny komunikují?

„Vidíme, že okrajové segmenty, ať už nadšenci nebo skalní odpůrci, jsou ti nejhlasitější. Ti, které nejvíc slyšíme v debatě o EU, ať už to je na demonstracích nebo na sociálních sítích, kde se s tím setkáme nejčastěji.“

Čtěte také

Jiří Hošek: Evropská unie neznamená jen finanční stránku věci. Jde o společenství hodnot

Právě tyto dvě skupiny se navzájem vidí nejvíce kriticky. „Každý v české společnosti se cítí být ten rozumný, ostrůvek naděje v oceánu šílenství,“ říká analytička.

„Prounijní segmenty vnímají, že protiunijní segmenty nemají tolik informací o EU, chybí tam zájem a do jisté míry i vzdělání. Naopak skalní odpůrci vnímají, že je proevropské segmenty poučují a povyšují se nad nimi, protože se je snaží vzdělávat, přinášet jim informace.“