Křižovatky. Původní drama přiblíží osud Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Rozhlasový redaktor Alois Kříž vešel do obecného povědomí jako symbol rozhlasového válečného kolaborantství a za své postoje později zaplatil hlavou. Autor hry Křižovatky Pavel Molek za tímto symbolem odhaluje složitější osud člověka, kterého zásadně determinovaly poměry meziválečného Československa: po Mnichovu propadl obrovskému zklamání a kolaborace u něho nebyla výsledkem oportunismu – došlo k ní postupně a z přesvědčení.
Křižovatky k poslechu online ❯❯
Z aktivistického novináře průměrných kvalit se stal oddaný služebník nového režimu s mimořádnou mocí, platem i společenským statusem a angažovaný šiřitel nacistické propagandy. Křížova cesta, provázená mnoha chybnými kroky a pochybnými rozhodnutími, je zrcadlena i v osudu jeho vrstevníka a pozdějšího rozhlasového spolupracovníka, hlasatele Zdeňka Mančala, symbolu pražského povstání.
Oba prošli vojenskou službou, oba se v mládí zabývali sportem, ale zatímco Mančal začal po nástupu protektorátu intenzivně spolupracovat s odbojem, Kříž psal pro Vlajku. Oba nastoupili do rozhlasu v průběhu války, každý ale z jiného důvodu a s jiným přesvědčením. Přesto musel Mančal jako hlasatel číst na mikrofon Křížovy fašistické glosy.
Jejich osudy se pak zásadně protnuly při povstání, které Mančal odstartoval a provázel svým odvážným hlasem, zatímco Kříž se přidal k Němcům. A paradoxem jsou i jejich osudy poválečné: Kříž byl v roce 1947 odsouzen a popraven, hrdina povstání Mančal dostal v roce 1948 tři roky a čekala ho cesta do uranových dolů.
Rozhlasová hra Křižovatky má podobu přiznaně fiktivního dialogu o zásadních i dílčích rozhodnutích, před kterými stáli dva příslušníci válečné generace, jejichž osudy se protnuly v protektorátním rozhlase.
