Paulína Tabery: Domácí dezinfekci více vyráběli muži. Roušky ale svorně šili všichni, ukázal výzkum

25. červen 2020

Centrum pro výzkum veřejného mínění se zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s nouzovým stavem. Kdo se více bál o život? A kdo situaci vůbec nezvládl?

Čtěte také

Speciální výzkum sledoval tři hlavní témata. Zájem občanů o vývoj situace kolem šíření nového typu koronaviru, zkušenosti s nouzovým stavem a změny chování české veřejnosti. Přinesl výzkum něco nepředvídatelného, nebo sebraná data odpovídala možným předpokladům?

„Některé výsledky skutečně ukázaly to, co se dalo racionálně odhadovat. Odpovědi lidí reflektovaly jejich vlastní zkušenosti. Ať už to byly ekonomické dopady, nošení roušek nebo omezení styku,“ přibližuje průzkum socioložka Paulína Tabery.

Ekonomicky postižená populace

„Výzkum potvrdil, že ekonomicky aktivní část obyvatelstva byla a je ekonomicky postižená. Desetina lidí uváděla už v květnu, že s příjmy nevystačí. A dvacet procent tvrdí, že další dva měsíce restrikcí by už ekonomicky nevydrželi.“

Čtěte také

Krize obecně rozevírají nůžky ve společnosti. Potvrdil to i poslední výzkum? „Průzkum stále probíhá. Stejně jako probíhá krize. O rozevírajících nůžkách zatím tedy mluvit nemůžeme. Ale můžeme mluvit o tom, že ti, kteří byli na hraně, už hranu překročili. Ostatní budou závislí na tom, jak se bude situace vyvíjet dál,“ říká Paulína Tabery.

Strach a obavy

Zajímavé jsou výsledky výzkumu obav vyvolaných koronavirovou krizí. „Obavy o zdraví blízkých převážily nad obavami nad vlastním zdravím. Víc se asi nepřekvapivě obávaly ženy.“

Ručně šitá rouška jako ochrana proti novému typu koronaviru

Obavy potvrzuje zjištění, že celá desetina Čechů pociťovala příznaky covidu, aniž by následně byli pozitivně testováni. Až 83 % lidí ale nezná nikoho osobně, kdo by měl testem potvrzené onemocnění.

Přesto až 94 % lidí nosilo roušku, 3/4 lidí omezily cestování hromadnou dopravou, 2/3 omezily nákupy v obchodech. Část lidí dokonce posilovala imunitu,“ říká socioložka.

„Obecně se dá říci, že opatření více dodržovaly ženy. Zajímavé bylo, že až 40 % lidí šilo vlastní roušky. Z toho 30 % ušili muži, kteří také míchali domácí dezinfekci.“

EU na chvostu hodnocení

„Veřejnost je poměrně jednotná v názoru, že vláda po stránce zdravotní zareagovala na krizovou situaci dobře. Stejně dobře byla hodnocena i práce zdravotníků, hasičů a policie.“ Česká veřejnost ale pozitivně vnímá i práci vědců.

Kritické hodnocení narůstá v ekonomické oblasti. Tady je veřejnost rozdělena půl na půl. Proti sobě stojí skupina podnikatelů a skupina zaměstnanců. „Status quo, tedy neměnný stav, deklarují pouze důchodci.“

Záporné hodnocení si vysloužily světové organizace WHO a EU. Kolem 15 procent dotázaných dokonce nedokázalo odpovědět vůbec. „Kritické vnímání těchto institucí tak ukazuje jistou neprůhlednost jejich činnosti a omezené znalosti veřejnosti,“ uzavírá Tabery.

Další témata rozhovoru: jak lidi poslechli nařízení vlády; co dělali během krize; restart předvolební kampaně v Americe; nové knihy o Donaldu Trumpovi.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.